Vše o těhotenství: Potrat a jak se s ním vyrovnat

Zpět na přehled diskuzí  |  Svůj názor u nás můžete také vyjádřit hlasováním v našich čtenářských anketách!

Ahoj, je to opravdu nespravedlivé jak se říká. Někdo si musí projít vším špatným, ale pořád musíš věřit, že to bude dobré. Já jsem příkladem smolaře, poprvé když jsem otěhotněla jsem měla samovolný potrat ve 14tt, následně za rok jsem otěhotněla a mám zdravou holčičku sice císařem, ale vše v pohodě. Potom dále mimoděložní těhotenství a přišla jsem o vaječník. Pak jsme měli jít na umělé, ale zjistili že se podařilo otěhotnět normálně. Porodila jsem chlapečka opět císařem, ale ten už má zdr. problémy, ale naštěstí jsou oproti jiným nemocným dětem úplně zanedbatelné. A pak jsem otěhotněla ani nevím jak, od začátku těhotenství jsem měla strašné problémy od 15tt stahy jak kdybych rodila. Ale pro dětátko jsem říkala, že tu bolest zvládnu. Vydržela jsem to do 31tt, to už mi řekli že hazarduji i se svým životem. Opět císařský řez a narodil se chlapeček, na to že byl v 31tt měl 1,5kg a 40cm. Byl moc nádherný. Po třech dnech nám umřel, zavinili to bohužel lékaři. Nikdy nezapomenu na našich společných posledních 5minut, kdy jsem ho držela za ručičku a přála si, aby dýchal a neodcházel. Teď se taky snažíme o další miminko, potřebujeme jak se říká "náhradu". Všichni kolem mi říkají, buď ráda, že máš dvě děti, ale kdo to nezažil nepochopí. Je to neskutečná bolest a člověk navíc začne vnímat takové ty nevšední starosti okolí úplně jinak. Takže opravdu musíš věřit, že se to podaří a budete mít nádherné a zdavé miminko. Nám se to snad taky ještě podaří. Už se snažíme přes rok, ale věřím, že to půjde. Tak odvahu a myslím na Vás!!!
13.06.2013 10:21:42
 
Odpověď od Nepřihlášený uživatel

Diskuzní příspěvek může vložit pouze registrovaný (registrační formulář) a aktivně přihlášený uživatel (přihlásit se).