Hodnotit / sdílet na:

Klešťový porod

Historie klešťových porodů sahá zřejmě až do starověku. Vynález současných kleští se připisuje rodu Chamberlenů, kteří téměř 200 let úspěšně tajili jeho konstrukci. Kolem roku 1740 nezávisle na sobě tři porodníci vymysleli moderní zakřivený tvar klešťových lžic tak, aby kopírovaly úhel porodního kanálu. V roce 1929 již bylo evidováno až přes 500 různých modifikací kleští.

I v moderním porodnictví má klešťový porod své nezastupitelné místo, v některých případech může dokonce zachránit život. Klešťový porod se provádí pomocí porodnických kleští. Před provedením výkonu se provádí v lokální anestézii nástřih hráze, aby nedošlo k většímu poranění rodičky během porodu. Klešťový porod může také následovat po neúspěšném pokusu o porod vakuumextraktorem.

Porodnické kleště - jde o nástroj, který tvoří dvě ramena (kleštiny) spojující se dohromady v místě tzv. zámku tak, aby se samy nerozevřely. Na jednom konci kleštiny je lžíce sloužící k uchopení hlavičky, na druhém se nachází držadlo. Podle tvaru kleštin, zakřivení a zámku rozeznáváme několik typů kleští. Porodník by měl ovládat dva druhy - jedny tzv. východové kleště, které se používají v situaci, kdy je hlavička v nejnižší části pánve, nebo pak kleště používané z vyšších pánevních rovin.

Dojde-li během druhé doby porodní, kdy je již plod výrazně vstouplý hlavičkou do tvrdých porodních cest pánve, k náhlým nepříznivým stavům a je v ohrožení matka nebo plod, přistupuje porodník k jeho vybavení z dělohy pomocí porodnických kleští.

Dítě si může při vstupování do pánve přitlačit nebo natáhnout pupeční šňůru, čímž se zastaví přívod okysličené krve. Může také dojít k předčasnému odloučení lůžka, kdy se zastaví výměna kyslíku mezi mateřskou krví a krví dítěte.

Komplikace ze strany matky:

  • přílišné vyčerpání rodičky
  • slabé děložní kontrakce
  • chronické onemocnění
  • příznaky akutního celkového ohrožení (hrozící krvácení, křeče, bezvědomí)

Kleště se zavádějí mezi stěnu poševní a hlavičku plodu. Nejprve jedna a pak druhá kleština, a to mimo kontrakci dělohy. Obě části se spojí v místě zámku. Kleště takto zlehka obejmou hlavičku plodu v oblasti čelistního kloubu. Mozková část hlavičky je tím chráněná horní částí kleští jako přilbou. Následuje plynulý tah za rukojeť nástroje ve směru pánevní osy, a to za současného tlačení rodičky při kontrakci, pokud je toho žena schopna. Po porození hlavičky se kleště odstraní a dokončí se vaginální porod celého dítěte.

Císařský řez v tomto případě není na místě, neboť jeho příprava trvá déle a vybavení plodu z hloubky pánve je nejen náročné, ale představuje větší riziko trhlin v oblasti dolní části dělohy a vyšší mechanickou zátěž pro hlavičku plodu.

Kleště a vakuumextraktor nejsou v žádném případě konkurenční nástroje. Každý z nich má své pro i proti, volba vždy závisí od konkrétní situace, ale i na zkušenostech porodníka. Porodnické kleště lze použít i u nezralých plodů (nevzniká podtlak pelotou na nezralé hlavičce) a v případě rychle vzniklého těžkého nedostatku kyslíku plodu, kdy vybavení plodu je tak o něco rychlejší než vakuumextraktorem.

Tuto operaci smí provádět pouze zkušený porodník, v jeho rukách jde o operaci bezpečnou. Nejčastější komplikací porodu kleštěmi je poranění pochvy a hráze rodičky. Při dobře provedené operaci k poranění dítěte dochází extrémně zřídka, příčinou může být nerozpoznané abnormální natočení hlavičky v pánvi.




Dětská výživa

dětský bazárek
Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní