Křečové žíly - varixy

Křečové žíly patří k civilizačním onemocněním. Žilní onemocnění dolních končetin se řadí mezi nejčastější choroby. Podle statistik postihují různé typy žilních abnormalit cca 30 - 50% populace vyspělých zemí Evropy a USA ve věku mezi 30-70 let. Žilní onemocnění se může projevit již v raném věku, u dětí ve věku mezi 10-12 roky byl pozorován náznak drobných varixů.

Varixy (tj. křečové žíly) jsou jasně viditelné žíly pod kůží, které se kroutí, mají ztenčenou stěnu a jsou rozšířené. Nejčastěji jsou postiženy povrchové žíly dolních končetin a žilní chlopně, které umožňují krvi, aby tekla směrem k srdci. Při narušených chlopních se krev vrací dolů a může zvyšovat tlak na žilní stěny a přispívat tak k dalšímu zhoršení.

I když v současné době existuje řada hypotéz vysvětlujících příčinu vzniku varixů, nelze jednoznačně odpovědět, proč varixy u některých jedinců vznikají a u jiných nikoliv. Varixy jsou časté u obyvatel Středomoří, Evropy a Severní Ameriky, vzácné u Arabů, Asiatů a černochů, což podporuje teorii genetického základu.

Bylo jednoznačně prokázáno, že u žen je pravděpodobnost vytvoření varikozity na dolních končetinách 3 - 4x vyšší než u mužů. Častější výskyt varixů u žen vysvětluje hormonální teorie zvýšeným počtem progesteronových receptorů. Žilní stěna má plasmatické receptory pro estradiol a progesteron, jejichž koncentrace se mění v průběhu menstruačního cyklu. Přímá úměra platí také mezi výskytem varikozit dolních končetin a frekvencí těhotenství, počtem porodů. V tom případě se neuplatňuje jen mechanické působení zvětšené dělohy na pánevní žíly, ale rovněž vliv hormonů na žilní stěnu.

Varikozita dolních končetin bývá často mylně považována za pouhý kosmetický problém. Neléčené křečové žíly však způsobují i zdravotní obtíže, vedou ke vzniku trombů s rizikem embolizace, onemocnění lymfatického systému a chronické žilní nedostatečnosti. Důsledkem rozvoje tohoto onemocnění je poškození kůže a podkoží, vedoucí ke vzniku žilní dermatitidy a bércových vředů, které jsou nejzávažnější komplikací tohoto onemocnění.

Dlouhé stání, následná žilní stáza s žilní hypertenzí navíc způsobují prosakování kapilár. Výsledkem těchto změn je vznik otoku, který může být trvalý, nebo se objevovat pouze ve večerních hodinách.

Na toto onemocnění má negativní vliv i zaměstnání vyžadující dlouhodobé stání, které lidé s pokračujícím onemocněním nemohou zvládnout. V těchto případech jsou nuceni změnit nejen zaměstnání, ale i životní styl.

Možné příčiny a zhoršující vlivy vzniku varixů (křečových žil):

• genetické dispozice
• dlouhodobé stání
• nedostatek pohybu
• sedavé zaměstnání
• poranění
• obezita
• nesprávné stravovací návyky včetně nedostatku vlákniny, vitaminu C, bioflavonoidů (rutin - přírodním zdrojem je pohanka)
• dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce
• gravidita (těhotenství)
• zácpa
• kouření
• vysoký krevní tlak
• hluboká žilní trombóza
• zvedání těžkých břemen

Důvod k odstranění varixů (křečových žil) je tedy nejen estetický, ale i zdravotní. Dnešní medicína dokáže tyto patologické žíly odstranit a léčit, čímž lze předejít rizikům, které tato choroba přináší.

Preventivní doporučení:

• Když sedíte, nepřekřižujte nohy.
• Nenoste příliš upnuté oblečení kolem lýtek a stehen, které by mohlo omezovat cirkulaci (např. podkolenky).
• Nenoste vysoké podpatky.
• Snažte si dát alespoň 1x denně na 10- 15 minut nohy vzhůru nad úroveň srdce.
• Omezte dlouhé sezení a stání.
• Na křečových žilách si neškrábejte svědící pokožku, hrozí riziko vzniku vředů a krvácení.

Klinické vyšetření se provádí vleže i ve stoje. Sleduje se zbarvení kůže na obou dolních končetinách, náplň podkožních žil, lokální kožní změny včetně přítomnosti otoků, jizev, varixů, pavoučkovitých névů a venektázií (drobných žilek a rozšířených cévek). Operace se provádí na základě předchozího vyšetření, aby mohla být odstraněna skutečná příčina, jinak se onemocnění bude vracet.

Klasická léčba:

- Kompresivní léčba - elastické kompresní punčochy, obinadla. Dočasné stlačení povrchových žil vede ke zmenšení jejich průsvitu a k ústupu otoků, akceleraci krevního toku a zlepšení venózní pumpy.

- Léky - v tabletové formě nebo místně lze použít masti a gely. Většina přípravků obsahuje látky přírodního původu nebo jejich deriváty, extrakty různých rostlin a plodů, v menší míře jde o syntetické látky.

- Skleroterapie - sklerotizační injekce účinkuje převážně na malé žíly. Principem metody je vstřiknutí látky do varikózní žíly, ta způsobí chemickou reakcí zánět žilní stěny a její následnou fibrózní přeměnu a uzavření žíly. Komplikace nejsou časté (tkáňová nekróza, pigmentaci kůže). Po aplikaci injekce je nutné nosit kompresivní punčochy jako prevenci znovuotevření žil. Metoda je ověřena jako poměrně bezpečná a účinná, ale je u ní poměrně vysoký počet recidiv.

- Laserová chirurgie - zevní lasery používají pulzní světlo, které ničí malé, viditelné cévy pod kožním povrchem díky termokoagulaci nebo vaporizaci. Lasery jsou poměrně neinvazivní a netoxické, zejména ve srovnání se skleroterapií. Některými z vedlejších nežádoucích účinků jsou neselektivní poškození tkání, změny barvy kůže, nebo bolestivost. Již 1 týden po léčbě by mělo dojít k minimální redukci průsvitu žíly, ztluštění stěny a zástavě toku krve. Pokud je žíla uzavřena trombem, může dojít k selhání léčebné metody.

- Operační odstranění křečových žil - klasická chirurgická léčba varikozity dolních končetin ustupuje v poslední době do pozadí. Preferuje se terapie pomocí laseru, kdy nedochází k poškození perivenózních tkání.

Každá z těchto metod má své určité výhody, ale i nedostatky. Úspěšnost léčby spočívá v chirurgickém zákroku v kombinaci s kompresivní terapií a farmakoterapií.

Podpůrná přírodní léčba:

- Úprava stravovacích návyků:

Strava by měla obsahovat dostatek vlákniny, vitamínů, rutinu a citrínu (pohanka, česnek, jablka, bobulovitého ovoce, citrusové plody, otruby, luštěniny, listová zelenina, rýže Natural, celozrnné pečivo a těstoviny, ořechy a semena).

Vhodné je omezit rafinované sacharidy (sušenky, bílé pečivo) a vyhnout se konzervovaným potravinám a smaženým jídlům, tabáku, alkoholu a méně solit.

- Vitamíny a potravinové doplňky:

• Vitamin C, bioflavonoidy a rutin - zpevňují cévní stěnu
• Zinek - podporuje hojení
• Vitamin E - podporuje krevní oběh a brání vzniku pocitů tíhy v nohách
• Koenzym Q10 - zlepšuje okysličování tkání, podporuje krevní oběh a imunitu
• Lecitin - usnadňuje krevní oběh, emulgátor tuků
• Vláknina - odstraňuje zácpu
• Čerstvá šťáva z mrkve

- Čaje denně:

• odvar z pohankových otrub (slupek) - 1 lžíce na šálek vody
• odvar z květu kaštanu koňského - 1 čajová lžička na 1 šálek vody

- Koupele:

Večer a pokud možno i ráno střídat cca 5x sprchování dolních končetin vodou teplou (3 minuty) a studenou (1 minutu).

- Pravidelný pohyb:

Pravidelná chůze podporuje krevní cirkulaci v dolních končetinách, vhodné je i šlapání na kole.