Hodnotit / sdílet na:

Základní první pomoc při úrazech

Základní první pomoc je soubor základních a neodkladných zdravotnických úkonů, jejichž cílem je zjištění rozsahu postižení a stanovení orientační diagnózy postiženého jedince.

Do tohoto souboru úkonů patří především:


  • pozorování
  • kontrola dýchání
  • kontrola pulsu
  • pohmat

Pozorování


Při pozorování je důležité zaměřit se nejen na chování postiženého (malátnost, nevolnost, zvracení, zmatenost, úzkostný výraz v obličeji, neklid, hučení v uších, motání hlavy, necitlivost v rukou, opocenost), ale i na možná poranění nebo postižení (krvácející nebo tržné rány na končetinách či hlavě, nemožnost ohýbat končetiny, bolestivé břicho a podobně).

Všechny tyto drobné příznaky nám napoví, o jaký druh a jaký rozsah poranění postižený utrpěl, která část těla nebo orgán byl během úrazu poškozen.

Kontrola dýchání


Při kontrole dýchání sledujeme, jak se postiženému zvedá hrudník během nádechu, zda dýchá povrchně nebo hluboce, nejsou-li při dýchání slyšet neobvyklé zvuky (např. chrčení, sípání).

Kontrola pulsu


Pro stanovení srdeční činnosti kontrolujeme puls pomocí pohmatu na krční tepně nebo zápěstí ruky. Na krční tepně jsou nejvíce cítit údery srdce, a to na krku zpředu vedle dýchací trubice. Zaměřujeme se nejen na hmatatelnost pulsu (málo hmatný, slabý, normální, rychlý), ale všímáme si i rychlosti pulsu, tj. počtu úderů po sobě jdoucích.

Pohmat


Při pohmatu (hrudníku, břicha, končetin) postupujeme co nejšetrněji. Všímáme si výchylek na končetinách, které mohou upozornit na případnou zlomeninu. Snažíme se, abychom pohmatem nezpůsobili postiženému zbytečnou bolest.

Veškeré zjištěné nálezy předáme neprodleně přivolané odborné péči. Tyto poznatky mohou zdravotníkům napomoci k rychlejšímu stanovení diagnózy, čímž můžeme postiženému dokonce i zachránit život.

Související témata, články




Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní