Hodnotit / sdílet na:

30.07.2009: ČTVRTEK, POMÓÓC, NĚKDO SE TOPÍ!!!

obrázek deník
Sluníčko si hledá cestu do místnosti již od rána, a to i přes kanafasové závěsy. Martínek s Kouďákem ještě spinkají, otvírám tedy okno dokořán, aby je svěží vzduch lehce pohladil a pomaloučku i probudil.

Na dnešek je slibná předpověď letního počasí, naplánovali jsme tedy koupání v nedalekém písáku. Po včerejší výpravě za nákupy je lednice opět naplněna k prasknutí, jdu tedy chystat jídlo sebou k vodě.

Čerstvý, voňavý chléb se ještě i dnes špatně krájí, potírám ho máslem a prokládám plátkovým sýrem, některé chleby budou i se šunkou. Máme zde chladící tašku, takže budou pěkně v bezpečí před slunečními paprsky. Ještě okurky a rajčata a hlavně hodně pití, nějaké deky, ručníky,.... a můžeme vyrazit.

Zbytek osazenstva chalupy se už také probudil, k snídani jsou smažená vajíčka, abychom měli něco teplého v žaludku, když dnešní oběd bude alá obložené chlebíky.

K písáku jsme dorazili až kolem 11. hodiny, bylo zde již pořádně živo. Ještě že táhneme i rozkládací slunečník a dětem malý stan, protože pěkná místečka ve stínu stromů jsou již plně obsazena. Po uvelebení, které nám dalo celkem zabrat, nafukujeme všechna ta dnešní lákadla k vodě, jako jsou plavací kruhy, křidélka, ......

Kousek od nás je mělčina, což se zalíbilo našim dětičkám, uchopily kyblíčky, kropičky a různé kalíšky a daly se do vaření. S Monikou se u nich střídáme, vody je sice málo, ale písáky jsou dost zrádné.

Čas rychle utíká, když neplaveme, řádíme v mělké vodě, je to tu skvělé. I když se hodně mažeme, snažím se držet spíš ve stínu, mně osobně sluníčko nedělá moc dobře. Tvrdnutí břicha i přes užívání hořčíku neustává, tak se snažím být opatrná. Bříško zakrývám plenou, aby i tomu mrňouskovi tam uvnitř v bříšku bylo dobře.

Po třech hodinách vodních radovánek jsme s Monikou utahané, jako bychom skládaly uhlí a ne lenočily u vody. Přesvědčily jsme tedy naše robátka, aby si zalezly do stanu a snažily se na chvíli usnout. Kupodivu se po chvíli zadařilo, to teplo je pěkně zmohlo, takže i my jsme se slastně uvelebily na dece a vychutnávaly letní lenošení.


Po chvíli slyšíme vzrušené hlasy, honem se zvedáme a upíráme zrak směrem, odkud to přichází. Ženský hlas volá o pomoc, někdo se topíííí!
Monika hned sahá po telefonu, aby případně zavolala záchranku, ale to už mladý muž skáče do vody a uchopuje tonoucí holčičku za vlásky, aby ji vytáhl z vody ven. Jde mi mráz po zádech, dítě kucká, pláče, ale žije!

Jak jsme se doslechly, byl to jen mžik nepozornosti rodičů, děti si, stejně jako ty naše, hrály v místě, kde postačily. Následně jim buď ujel písek pod nohama nebo tam byla hned vedle prohlubeň, což na písákách bývá a holčička zahučela celá pod vodu. Ještě, že s ní byl kamarád, který hned volal na rodiče a otec okamžitě zareagoval.

Je to poučení pro příště, úplně mi jde mráz po zádech. U nás na plovárně se také může stát nějaký úraz, ale ty písáky jsou více nebezpečné, hlavně jejich dno je zrádné.

U vody jsme vydržely až skoro do 18. hodiny. Byla jsem neustále ve střehu, ta odpolední příhoda mi nešla vůbec z hlavy. Musím ale zapomenout, není možné se neustále bát, i když je to jistě dobré poučení nejen pro rodiče té malé.....


obrázek deník




dětský bazárek
Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní