Víkend proběhl celkem pohodově, je to asi i tím, že je tu s námi i přítel Marek. Cítím se tak lépe, i když při pohledu do zrcadla se přímo děsím, jsem tak bledá a strhaná, že se téměř nepoznávám.

Nevolnosti snáším o něco lépe, i když ten kdo si to také prožil, ví o čem mluvím. Už jen ten pocit, že to zas půjde z člověka ven, je odporný. Když ale nejsem na malého sama a je tu někdo, kdo se postará, když mi bude nejhůř, tak to není alespoň tak stresující.

Počasí není tak pěkné, jak slibovali, ale hlavně že nelije. Dnes si občas sprchlo, ale nic hrozného, takže většinu dne se snažíme trávit hlavně venku, kde je mi i lépe. Kluci spolu dovádějí, kopou balónem. Snažím se využít každou volnou chvilku k odpočinku, nabírám novou energii, neboť občas mám pocit, že se moje energie blíží téměř k nule.

Večer začíná být stresující, přítel ráno odjíždí a uvidíme se zas až ve středu, a to už u nás doma. Čte malému na dobrou noc, pak loučeníčko. Martínek už chápe, že tatínek musí vydělávat korunky, tak jen tradiční otázka, "Kdy přijedeš táto ?" a jde se na kutě.

Je mi do breku, ale co, jsem už velká holka, tak to zvládnu!

Související odkazy:
1.-4. týden početí dítěte
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 10. týden