Hodnotit / sdílet na:

25.10.2009: NEDĚLE, MÍT TŘI DĚTI JE PRIMA

obrázek deník
V neděli hned dopoledne přišly na návštěvu sestřenice. Původně měly dorazit i s dětmi, ale jelikož jsou nastydlé, bály se je dovést, aby nás nenakazily. Byla jsem jim za to vděčná, čím víc se mluví o prasečí chřipce, tím víc se bojím, aby to i mě v tomhle stavu nepotkalo.

Holky donesly spoustu oblečků po dětech. Hned jsem to přebrala, nemá cenu brát si věci, které se mi nelíbí a vím, že je nikdy neužijeme. I když se oblékají moc hezky a moderně, přesto vesnice není velké město a co pak s tím. Někdo by namítal, je to zadarmo, tak ber! Zadarmo to ale samozřejmě nikdy není, snažíme se vždy na oplátku koupit dětem nějaké hodnotné dárky a ve finále nechci, abych měla pocit, že jsem něco dlužna.

Jak se ale říká: „Vše nejlepší nakonec“, tak mě sestřenky opravdu překvapily. Donesly mi od kamarádky, co žije v Anglii, tašku věciček po roční holčičce. Byly to vesměs senza kousky, tak jsem neskrývala vděk a dojetí. Už se těším, až vše doma přeperu a zařadím k ostatní výbavičce. Tu naši princezničku budu muset asi denně strojit do něčeho jiného, abychom alespoň trochu unosily nebo bude muset pořádně přiložit ruku k dílu můj bráška a Markovi sourozenci, aby těch dětí v rodině bylo co nejvíc a pořádně to užily.

Kolikrát si sama říkám, že mít tři děti by bylo prima. Děti jsou můj život, starat se o rodinu mi přináší vesměs potěšení, ale jsme opět u problému s financemi. I menší baráček je v nedohlednu a v bytě 3+kk není na tři děti dostatek místa. Naše generace je i prostorově náročnější, než byli třeba rodiče. Je to i tím, že si v dnešní době hodně lidí musí nosit práci domů nebo je jejich práce natolik pohlcuje, že pak touží po místnosti, kde bude tolik potřebný klid.

Také i pouhá vzpomínka, že bych měla během těhotenství procházet znovu všemi těmi stavy, kdy mi bylo natolik blbě, že jsem byla ráda, že jsem se došourala k posteli, tuhle myšlenku zasune hodně hluboko. Na druhou stranu, nikdy neříkej, už nikdy…..

Když jsme na toto téma narazily i se sestřenkami, tak až na občasné bolesti v zádech a zvýšenou únavu si těhotenství docela užívaly. Zatím co já se nemohu dočkat, až porodím, abych už mohla konečně plně fungovat, jako dřív, tak ony by svoje mimča klidně i přenášely!!! Existuje tedy nějaká spravedlivost, snad ani ne, co říkáte???

Související odkazy:
30. týden těhotenství
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 30. týden

obrázek deník




Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní