Hodnotit / sdílet na:

09.08.2009: NEDĚLE, TAK UŽ TEN NÁŠ MRŇOUS KOPE

obrázek deník
Je krásné ráno, ale všichni svorně lenošíme v postelích. Jsme po včerejšku tak trochu přešlí, tak co bychom si nezalenošili.

Snídaně se podává na zahradě, což nemá opravdu chybu. Vždy si uvědomím, jak toužím po vlastním domku se zahrádkou, ale bohužel, zatím to je hlavně z finanční stránky nemožné. Zde u dědy by možnost byla, ale je to malá vesnička a práce v našem oboru není…..

Dopoledne vyrážíme na hřbitov, položit kytičky babičkám a druhému dědovi. Naši pocházejí ze stejné vesnice, takže tu společně odpočívají maminčiny rodiče a tatínkova maminka. Děda zemřel nešťastnou náhodou, přejelo ho auto. Původně měl jet na procházku s kočárkem, ve kterém jsem měla ležet já, sotva roční miminko. Často se sama sebe ptám, byl to osud nebo obrovské štěstí, možná druhá šance, kdo ví????

Ze hřbitova jdeme rovnou na kávičku k druhé sestřence. Koupili si nový domácí kávovar Tchibo Cafissimo, do kterého se vkládají kapsle s různými druhy kávy. Všichni si to moc pochvalují, tak jdme také ochutnat.

Sestřenka má čtyřměsíčního Davídka, z kterého jsem s Marťáskem přímo unešení. Je to miminko, jako z reklamy. Buclaté, samý faldíček, nádherný obličej s pusinkou od ucha k uchu. Martínek ho stále okukuje, hladí a pusinkuje na bříško. S naší pomocí ho drží dokonce i v náruči. Jsem moc ráda, že se nám také zadařilo, Martínek se už na sourozence moc těší a určitě ho bude mít moc rád.

Nyní, když už začíná naše miminko v bříšku pomalu kopat, zatím tedy bez vnějších známek, tak Martínek několikrát denně přiběhne, dává mi pusinky na pupík a naslouchá, zda nebude mimčo kopat. I když zrovna nekope, tak pokyvuje hlavičkou, že to slyší, že kope…. Je to velice roztomilé, až dojemné.

Odjezd jsme nakonec posunuli na pondělí. Naši mě přemluvili, ať jedeme s Martínkem a Kouďákem na pár dní k nim, že nás vezmou jejich autem. Markovi to nevadí, aspoň si v práci vyřídí nějaké ty resty, takže ujednáno. My se u rodičů dlouho nezdržíme, tak nemusí mít obavy, že z něho bude slaměný vdovec.

Hned po obědě se Marek balí, čeká ho dlouhá cesta. Mám před každou delší jízdou strach, někteří řidiči jezdí skutečně jako prasata. Předjíždějí klidně přes plnou čáru, nedodržují rychlost, … tak ať Marek nechytne ten největší nápor na silnici.

Mnohdy se stane, že za nehodu může mikrospánek, ale vědomě nedodržovat pravidla, zahrávat si nejen se svým životem, ale i s životem druhých, to je nehorázné. Myslím, že ani bodový systém na tyto řidiče neplatí.

Když jsem chodila do práce, tak měl jeden náš kolega z důvodu mikrospánku tragickou nehodu. Jel z Jadranu v autě s manželkou a jejich třemi dětmi. Bohužel manželka nehodu nepřežila a i jedno z dětí na tom dlouho nebylo moc dobře. Bylo to velké neštěstí. Soud ho nakonec zprostil viny, protože byl jediným živitelem rodiny. Kdyby ho zavřeli, neměly by děti nikoho. Přestěhovali se do jiného města, dnes už o něm nemáme žádné zprávy. Nedokážu si představit, jak těžce se mu žije s vědomím, že zabil svou manželku a dětem jejich matku. Musí to být pro něho hrozné, žít v obavách, zda mu jeho děti dokážou odpustit, pokud se to jednoho dne dozví??????

Související odkazy:
Zumba
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 19. týden

obrázek deník




Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní