21.08.2009: PÁTEK, JDE SE DO PORADNY

Hned od rána to vypadá, že krásné letní počasí nás hned tak neopustí. Já mám kontrolu na gynekologii, a to bohužel zas až kolem poledne. Rodiče od Marka mají volno, tak je kolem 10. hodiny odvezu společně s Martínkem k vodě, ať si ten den užijí.

I kamarádka Jitka je na dnešek objednaná do těhotenské poradny, a to v čase hned po mně. Jsme domluvené, že ji cestou vyzvednu a pofrčíme společně. Aspoň nám to rychleji uteče, určitě to zas bude dlouhé čekání. Jíťa jde za pár dnů už i na velký ultrazvuk, tak prožívá chvíle napětí, jako já minulý týden. Včera večer mi dokonce volala, že zapomněla, jaké si má koupit CD, aby jí vše nahráli pro ostatní členy rodiny, že už je ze všeho celá popletená.

Rodinku jsem odvezla k vodě a honem se vrátila ještě domů, abych si dala chladnou sprchu. Po chvíli jsem už uháněla po rozpálené silnici směrem k centru, kde na mně čekala Jitka. Ještě než nastoupila, tak jsem si všimla, že je hodně bledá, takovou ji ani neznám. Padla na sedadlo, jak pytel brambor, se slovy, že už zas má „migrénu jako prase“. Poslední dobou ji hlava často zlobí, nechce však práškovat ani pít hodně kávy, bohužel její organismus je na to zvyklý, tak si žádá své.

Jen jsme vešly do čekárny, udělalo se mi zle z těžkého vzduchu. Nemají zde okna, původně to byla chodba domu a v tom vedru, no hrůůůza!!!! Každý člověk sám o sobě jinak voní, někdo se i dost potí, měla jsem co dělat, abych to rozdýchala. Jitka na tom byla ještě hůř, šla dokonce i zvracet.

Během čekání jsem vyslechla hovor těhulek vedle mně. Snažila jsem se je nevnímat, ale dost hlasitě si stěžovaly na svoje chlapy, že jsou denně v hospodě. Řeknou, že jdou na jedno a je z toho celý večer a piv nejméně šest. Domů dorazí celí načuchlí kouřem, nic s nimi není a ještě z nich jdou pivní výpary. V duchu jsem si lebedila, že Marek takový není. Není zatvrzelý abstinent, také se s kamarády občas rád napije, ale musí k tomu být zvláštní příležitost, oslava a podobně. Zbytečné vysedávání v hospodě, to u něho neznám.

Kontrola dopadla dobře, miminko se má k světu, pěkně roste. Musím však znovu donést moč, našli mi v ní krev, tak aby se vědělo, co a jak. Bolí mě stále víc v zádech, mohou to být klidně ledviny, raději si to nepřipouštím, uvidíme….

S Jitkou jsme se rozloučily, ještě než šla na řadu. Má nějaké pochůzky, tak na ni nebudu čekat, jedu rovnou za malíčkem k vodě. Cestou jim koupím něco dobrého k snědku, i když tchýni se moc nezavděčím, nejvíce si pochutná na samotném tmavém pečivu. Zato děda, ten je labužník a nějaký dobrý koláček jistě ocení.

Malý mě zas mile překvapil, stále lépe plave prsa, i když zatím jen pod vodou. Babička s dědou ho učí dělat tempa a přitom stříhat nožičkama, je to dost těžké spojit oba tyto pohyby dohromady. Zpočátku léta se Martínek velké plochy vody trochu bál, chtěl plavat jen v malém bazénu, ale postupně si zvykl a je z něho pořádný vodník.

Nad vodou se zatím udrží jen chvíli, ale celkově je znát, že s ním chodíme od malička plavat. Vody se nebojí, kouká pod vodou i bez brýlí, potápí se, vytahuje různé věci. I když zatím nějak zvlášť neplave, tak se naučil dostat se za každou cenu nad hladinu vody, a to je vlastně to nejdůležitější. Stačí chvíle nepozornosti, děti do sebe strčí a na malér je zaděláno.

Čas u vody velmi rychle plynul. Odpoledne, kdy se to dětmi jen hemžilo, otevřeli další atrakci, skákací hrad. Martímek to zmerčil hned, jak hrad začali nafukovat. Naléhal na dědu, aby šli blíž, že se budou koukat, ale očička mu zářila a už se viděl, jak bude v hradě poskakovat.

Domů jsme dorazili chvíli po Markovi, takže procházku s Koudym zvládl za nás. Malíček hned tatínkovi ukazoval, jak je pěkně opálený, je takový pěkně zlaťoučký. Než si oblékl pyžamko, šel se pochvalně nakrucovat před zrcadlo. Marek ho hodil do velké postele, kde se společně kočkovali. Když už bylo vidět, že má malíček dost, voda ho pořádně unavila, dali jsme ho společně spinkat a konečně si našli čas sami na sebe.

Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 20. týden