04.09.2009: PÁTEK, TŘÍLETÁ PROHLÍDKA

Probudila jsem se do prázdného bytečku, ale vlastně ne, úplně bych zapomněla na našeho Koudyho. Tím, že včera zůstal Martínek na noc u Markových rodičům, tak jsme byli na procházce až dost pozdě večer.
Hafík mě dnes na oplátku nechal v klidu spát a i on si tichounce hoví ve svém pelíšku.

Musím však vylézt, abych všechno zvládla. Chci zajet do obchoďáku, mají mít ve slevě nějaké dětské věcičky a před 12. hodinou musíme být u doktorky. Do obchodu jsem dorazila právě včas o věcičky na miminka se strhl přímo boj. Opět bylo všeho jen po pár kouscích, ale ulovila jsem pěkná body, punčocháče a roztomilou teplákovku. Vše už dopředu pro naši princezničku, tak jsem spokojená.

Těším se, až si to znova v klidu prohlédneme s babičkou. Má také ráda na dětech hezké hadříky, jsme si v tom trochu podobné. Dětem i vnoučatům každou chvíli něco koupí, ale na sobě šetří, až je mi to blbé, něco si od ní brát.

Jak jsem předpokládala, vše se líbilo, Martínek ani nezaregistroval, že jsem dorazila, byl s dědou zabraný do krtečkového pexesa. Zrovna se mu podařilo najít další krtečky do páru, tak se radoval a maminka mu byla momentálně ukradená.

Čas rychle uběhl, tak jsme se vypravili k paní doktorce, abychom tam byli včas. Máme příjemnou, mladou doktorku, sestřička je usměvavá, chodíme tam rádi.

Martínek pěkně pozdravil a když se zvážil a změřil, šel počítat, pojmenoval všechna zvířátka, určil tvary, barvy. Ukázal pravou a levou stranu. Paní doktorka ho chválila, říkala, že je šikovný a velice bystrý. V tu chvíli jsem byla na něho hrdá a hned venku jsem vše pěkně zatepla volala Markovi. Všichni to o malíčkovi víme, ale z úst druhého to vždycky potěší.

Jak jsme slíbili, vrátili jsme se ještě zpět k babičce a dědovi, kde nás čekal prima obídek. Jelikož mě opět rozbolelo břicho a hlava, zůstal Martínek ještě u rodičů. Odpoledne s nimi půjde ven, já se zatím doma trochu natáhnu, snad se vzchopím. Už mě to samotnou štve, nevím co to se mnou zase je. Jen jsem se zbavila těch nepříjemných nevolností od žaludku, tak mě zas zlobí břicho, a to dost hnusně….

Večer, když dorazil Marek z práce, tak ještě zajel pro toho našeho prďolu. Oba se na sebe už moc těšili, tak by byla škoda, nechávat jejich shledání až na další den!

Související odkazy:
Instalace dětské autosedačky aneb jak na to
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 22. týden