Hodnotit / sdílet na:

05.10.2009: PONDĚLÍ, 3D ULTRAZVUK

obrázek deník
Na dnešek jsem byla objednaná na 3D UTZ. Třetí dítě již neplánujeme, tak jsme se s Markem dohodli, že si necháme tento ultrazvuk nahrát, i když je to opravdu drahé. Marek měl mít dnes dovolenou, abychom šli konečně jednou na vyšetření společně, ale bohužel ho na poslední chvíli z dovolené odvolali. Moc mě to vzalo, ale nedá se nic dělat Peníze jsou holt k životu potřeba, dobrá práce se nenajde každý den, tak pojedu opět sama.

Martínek se do školky moc těšil, vypadalo to, že má úplný absťák. Jen co se ve školce převléknul, ztropil však děsnou scénu, že chce jít se mnou domů. Nevěděla jsem, na jak dlouho to dnes na ultrazvuku bude, švagrová tam minule proseděla celé tři hodiny, hlídání jsem neměla zajištěné. Martínka jsem tedy, i přes jeho srdceryvný pláč, ve školce nechala. Stála jsem celá nešťastná za dveřmi a čekala, až vyjde ven další maminka od chlapečka ze stejného oddělení, abych se jí zeptala, co malíček dělá.

Tato maminka mě ujistila, že už je vše v pohodě, že Martínek sedí paní učitelce na klíně a společně si čtou pohádku. Trochu jsem se zklidnila, ale po příjezdu do nemocnice mi to nedalo a zavolala jsem raději do školky, abych se ujistila, že už malý nepláče. Byla jsem ze všeho tak špatná, že jsem si UTZ naší malé princezny vůbec neužila. Naopak se mi chtělo brečet, když jsem přišla do čekárny, kde seděly vesměs všechny maminky i s partnery.

V duchu jsem hudrovala, jak je to nespravedlivé, že musím vše absolvovat sama. Dorazila mě silně nepříjemná sestra, která se chovala jak největší hrubián. Po pravdě řečeno je hnusná pokaždé, přitom uvnitř před doktorem je jako cukr.

Po třech hodinách čekání jsem konečně přišla na řadu. Tak to by Martínek určitě nevydržel. i Já toho měla dost, břicho mně tvrdlo, záda bolela. Dnes byl nejzašší termín, kdy má tento 3D UTZ smysl, pak už je miminko hodně velké a není tak dobře vidět. Maminka, co byla ob jednu mamču přede mnou, se vrátila s prázdnou, její miminko bylo špatně natočené, tak nebylo nic vidět.

Moje čekání se vyplatilo. Malá řádila v bříšku jako divá už v čekárně, pan doktor mi potvrdil, že je celá nádherně vidět, takže to za ty peníze jistě stojí. Ze všeho jsem byla úplně naměkko. Až venku v čekárně jsem si uvědomila, že sestra, aniž by cokoliv řekla, vyhodila moje přepisovací CD do koše. Přitom jsem si ho zde minule za tímto účelem zakoupila, ještě se pro něj doma vracela, .... Teď mi ho hezky znovu naúčtovala, to je tedy hnus. O to více jsem litovala, že se mnou Marek nebyl, před ním by si tohle snad nedovolili nebo dovolili?????

Hned jak jsem dorazila domů, chtěla jsem si CD přehrát na počítači, ale bohužel se mi to nepodařilo spustit. Nejsem žádný expert přes počítače, tak jsem to raději nechala až na Marka, abych zbytečně něco nepokazila. Současná technologie mě jako laika mnohdy až fascinuje. Když srovnám sledování maminek dnes a třeba před třiceti lety, tak je to opravdu velký kus cesty kupředu. Někdy mě to neustále pozorování sice už otravuje, ale na druhou stranu zas maminka ví, zda je její miminko v pořádku. V případě, že tomu tak není, může se svobodně rozhodnout, zda těhotenství předčasně ukončí ...

Nacečer jsem odvezla Martínka k Markovým rodičům. Zítra hned po ránu musím do diabetologické poradny a s malíčkem bych dost špatně stíhala.

Související odkazy:
3D ultrazvukové vyšetření
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 27. týden

obrázek deník



Dětská výživa

Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní