Hodnotit / sdílet na:

07.09.2009: PONDĚLÍ, PŘÍŠTĚ UŽ NEOTEVŘU

obrázek deník
Ráno začalo podobně jako jiný pracovní den, a to přemlouváním Martínka, aby vstal. Do školky jsme dorazili tak akorááát, pak jsem to ještě obešla s Koudym a honem domů, abych něco udělala, než zas v poledne poběžím pro malého do školky.

Ono se řekne, že teď mám víc času, ale vůbec mi to tak nepřipadá. Čas od té doby co dorazím ze školky do doby, kdy opět vyrážím uteče jako voda, když jsem po doktorech, tak dokonce trnu hrůzou, abych to vůbec stihla včas.

Na dnešní dopoledne jsem měla v plánu žehlení, neboť regály k tomu určené ve skříni již přímo praskaly ve švech. Žehlila jsem v kuse dvě a půl hodiny. Břicho mi tvrdlo jako blázen, o bolestech v zádech raději nemluvit a stejně nemám vše hotové. Co je Martínek ve školce, tak peru ještě častěji. Denně táhnu několik hadříků na vyprání, a to buď z hraní na písku nebo po malování s vodovými barvami a podobně. Alespoň, že se u jídla Martínek nezamaže, už dlouho jí sám a jde mu to dobře, tak odpadá likvidaci mastných fleků.

Všude jdou reklamy na zázračné prášky, co vše vyperou samy, ale skutek utekl. Mám ráda oblečení bez skvrn, tak používám různé odstraňovače, teď naposledy jsem koupila žlučové mýdlo, abych dala do pořádku všechny ty malé věcičky pro naší holčičku, tak uvidíme!!!

Jen jsem uložila Martínka po školce spát, ozvalo se přímo neomalené zvonění na domovní zvonek. Měla jsem vztek, malý byl hned na nohách v domnění, že přišla babička…. Do toho se rozštěkal Koudy, tak jsem ho zavřela do vedlejšího pokoje a opatrně jsem nakoukla dveřním kukátkem. Byl to starší muž, který se nedávno i s manželkou přistěhoval do bytu pod námi, bliklo mi hlavou, že potřebují pomoc, tak jsem otevřela.

Ale to jsem neměla dělat, jen co jsem otevřela, snažil se neurvale proniknout dovnitř a lamentoval, že má v koupelně na stropě flek a že za to určitě mohu já, že nám přetekla pračka nebo teče odpad a podobně. Byl přímo hnusný, až jsem se celá rozklepala. Strkal do mně loktem, až se nakonec dostal až ke koupelně, vlezl dovnitř a začal lézt po podlaze, připadalo mi, že vše oňuchává jako pes.

V tom jsem se vzpamatovala, zařvala jsem na něho ať okamžitě vypadne nebo že na něj zavolám policii, že snad vidí, že je všude sucho a pračku máme přímo svedenou do odpadu, takže žádná hadice nemohla vypadnout z vany, jak se domníval.

Ještě ve dveřích mi vyhrožoval, že zavolá havarijní službu, že mi vypáčí dveře, pokud neotevřu a podobně. Složila jsem se na zem a dala do urputného pláče. Martínek vylezl z postýlky za mnou a také se rozplakal. Celá jsem se třásla a nemohla pochopit, co to je za hulváta. Vzala jsem telefon a šla volat Markovi. Bohužel měl asi jednání, tak telefon nebral. Jediné co zbývalo, zavolat rodičům Marka. Děda sice spal po noční, ale vstal, skočil na kolo a za chvíli přijel. Nejprve u nás vše zkontroloval a pak šel zazvonit k sousedům dolů.

Snažil se ovládnout, být slušný. Soused ho vpustil, aby mu ukázal tu zkázu, což byl mimochodeme flíček asi 10x10 cm, ale vypadal opravdu čerstvě. Poté mu děda v klidu, ale rázně řekl, že tím, že máme kachličky, tak nás to může přeskočit a protékat z některého bytu nad námi, což už se jednou stalo, ale já na to v tom rozrušení zapomněla.

Dále mu zdůraznil, že snad vidí, že jsem těhotná, tak ať si pro příště odpustí ty hnusné zastrašovací řeči a pokud nepřestane, že to budeme řešit úřední cestou. Také ho napomenul, aby se pro příště vyvaroval podobných řečí, jako „ať se na to tedy přijde podívat váš milenec,...“ a podobně. Dědek, jinak ho snad ani nemohu nazvat, sklapnul, že by se omluvil to ne, ale to jsme od něho snad ani nečekali.

Když jsem to odpoledne říkala správci vchodu, tak mi řekl, že má zjištěno, že prý s ním byly potíže už tam, co bydleli dříve, že to asi nemá v hlavě úplně v pořádku a ať si z toho nic nedělám. Museli se prý kvůli ostudě přestěhovat, protože tam co bydleli dříve, tak se dokonce obnažoval a vystavoval na balkóně.

Ono se to hezky řekne, ať si z toho nic nedělám, ale když se vám takový úchyl tlačí do bytu, tak je na nějaké rady už docela pozdě. Příště soused nesoused, zkrátka neotevřu!!!!


obrázek deník




dětský bazárek
Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní