Hodnotit / sdílet na:

31.10.2009: SOBOTA, JE LIBO KRKOVIČKU???

obrázek deník
Z včerejší pánské jízdy se Marek vrátil po třetí hodině ranní. Ocenila jsem, že dodržel slovo a byl úplně fit. Uši jsem měla samozřejmě nastražené jak králík, nejprve se ozývalo štrachání v kuchyni, zřejmě dostal hlad, pak bylo slyšet zurčení sprchy a následné čištění zubů. Jiný by se na to takhle pozdě možná vykašlal, ale Marek si potrpí na hygienu v každé situaci.

Než skončil s celým svým rituálem, byla jsem v limbu. Probudilo mě až chrápání, normálně miláček nechrápe, ale jak si dá skleničku, tak je z něho rázem dřevorubec. Venku už začínalo svítat, raději jsem potichoučku opustila ložnici, stejně bych už nezabrala.

Docela mě překvapilo, že už bylo sedm hodin. Venku bylo pod mrakem, foukal ledový vítr, abych šla s Koudym ven, tak to se mi opravdu nechtělo. Koudy asi vytušil, o čem přemýšlím, jelikož si přitáhl svoji peřinku v pelíšku ještě více přes hlavičku a předstíral, že spí.

Zavřela jsem se tedy v kuchyni a hodila do papiňáku vepřovou krkovici, aby se před pečením pěkně obdělala. Původně jsem neměla v plánu vařit, byly tu k snědku ještě různé zbytky, ale maso jsem měla v lednici už od čtvrtka, tak aby nakonec ještě nezasmrádlo. Při jeho nákupu jsem se docela pobavila.

Krkovička ležela vystavená v úseku masa, pěkně na pultě mezi ostatním mase. Nejprve jsem čekala dobrých 5 minut, než si mě chlapík z obsluhy hodlal všimnout. Když se doplazil a já požádala, aby mi vybrané maso blíže ukázal, utrl se na mně, že snad vidím, že je to normální krkovice. S ledovým klidem jsem mu odpověděla, že to sice vidím, ale že by mne zajímala velikost kosti zespod a tam že jak jistě uzná, vidět nemohu. Byl vzteky celý rudý, moje úslužné poděkování ho ještě více naštvalo, divím se, proč tam tedy stojí, když ho lidi tak štvou. Heslo: „Náš zákazník, náš pán“, tak to mu bylo opravdu cizí.

Marek se vykulil z postele nezvykle brzo. Přišel za mnou do kuchyně společně s malým a oba vypadali, jak dva loupežníci. Pyžama různě vykasaná, v očích ještě ospalky, ….

Hned po snídani vyrazili na procházku s Koudym, což Marka docela zmohlo. Malíček řádil s hafíkem ve spadaném listí, dožadoval se, aby se s nimi Marek honil, na což on zrovna neměl síly. Po návratu se mě provinile zeptal, zda by nevadilo, kdyby si šel ještě lehnout. V duchu jsem si pomyslela, vidíš hošánku, už ti není dvacet, abys hohl ponocovat jako dřív..... Nahlas jsem ale souhlasila, svoji "dobrotu" si při první příležitosti hezky vyberu!!!!

Související odkazy:
Seznamka pro maminky a těhulky - Najdi si kámošku
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 30. týden

obrázek deník




Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní