Hodnotit / sdílet na:

12.09.2009: SOBOTA, PONOCOVÁNÍ NEZVLÁDÁM

obrázek deník
Další pracovní týden je pryč, počasí se nám bohužel na víkend opětně pokazilo. Milovaný tátínek dorazil včera až dost pozdě večer, Martínek už byl celý nedočkavý. Dnes si to snad vzájemně vynahradí. Hned na ranní procházku s Koudym šli pěkně spolu, abych mohla hezky po ránu zajet na velký nákup do centra.

Jela jsem autem, tak jsem se stavila i pro Markovu maminku, aby s dědou nemuseli tahat těžké věci autobusem. Obchody s jídlem praskaly ve švech, pak že je nějaká krize, ochutnávkami se to jen hemžilo. Tentokrát jsem neodolala a okusila i novou srnčí a kachní paštiku. Obě byly na chuť výborné, ale bohužel se mi po chvíli vracely zpátky. Mám stále dost mizerné trávení, málo potravin mi opravdu sedne. Markovi jsem ale od každé paštiky jednu koupila, kolikrát už nevím, co bych mu sebou do práce dala, tak mu snad přijdou vhod a budou chutnat.

Nákupy jsme ke konci vzaly už jen hopem. Tolik lidí, to na mně poslední dobou moc není a i čas proklatě rychle letí. Honem jsme se stavily ještě mrknout na boty. Zimních botiček měli všude už plné regály, ale buď byly příliš úzké nebo měly až moc vysoký podpatek,… Na boty, které by byly trochu elegantní a přitom pohodlné ke kočárku, tak na ty jsme bohužel nenarazily. Snad je ještě čas a něco hezkého časem objevím a nebo že by se takové boty ani nevyráběly????

Domů jsem dorazila tak akorát, abych rychle hodila naložené krůtí maso na pánev a uvařila rýži. Moji kluci byli doma, hráli si v pokojíčku. Marek hned mlsně načuhoval do tašek a významně se díval na hodiny. Není snad lepší být chlapem??? Podle nich chodíme na nákupy jen proto, že nás to děsně baví. Škoda mluvit ... Doufám, že se stihnu aspoň vyčůrat, než se dám do vaření, snad to pán tvorstva ještě chvíli vydržíííí.

Martínek také přiběhl, ale na rozdíl od Marka mi začal pomáhat s vybalováním nákupu a hlásil se na výpomoc do kuchyně. Vaření ho skutečně baví, okamžitě si zapamatuje, co se do kterého jídla dává, je to malý šikulka.

Když tu byli minule na návštěvě rodiče, zatáhl malíček babičku do kuchyně a ukazoval na dózičky s kořením, které bravurně pojmenoval. Děda ho pochválil a řekl mu, že z něho jistě bude výborný kuchař. Martínek však rázně odporoval s proslovem: "Ne, ne dědo, já budu přece cirkusák", čímž nám všem vyrazil dech. Museli jsme se smát, ale je to vlastně docela logické. Miluje zvířata, s Markem si na cirkus často hrají, tak mu připadá, že pracovat v cirkuse je nejen zábavné, ale i prima.

Po obědě jsem si šla trochu zdřímnout, jsem poslední dobou děsně unavená. Večer bych si ráda něco četla, zdokonalovala se v angličtině, abych doma úplně nezakrněla, ale bohužel, ponocovat nezvládám.

Po odpoledním spinkání vyrazil Marek s Martínkem na závody motokár. Martínka sice zatím auta a motorky moc neberou, během hraní je klidně oželí, zato Marek je vedle závodů formulí 1 fanda do všeho, co rychle jezdí. Sám od sebe by asi nikam nejel, ale volal mu kamarád, co má podobně starého prcka jako my, tak se nechal celkem rád přemluvit. Se mnou to je teď spíš nuda, tu mě bolí, tam mě píchá, tak mu to i přeju, aspoň se trochu uvolní a pokecá po dlouhé době s kámošem!

Související odkazy:
Dieta podle krevní skupiny
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 23. týden

obrázek deník




dětský bazárek
Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní