Hodnotit / sdílet na:

05.08.2009: STŘEDA, KOMÁŘI A VOSY ÚTOČÍ

obrázek deník
Dnes se cítím děsně nevyspalá, v noci na nás nepříjemně útočili komáři. Malíček má poštípaný celý obličej, já jsem si roškrábala až do krve několik štípanců na noze. Vím, že existuje několik druhů odpuzovačů komárů a much, které se zasunou do zásuvky, jeden takový doma máme, ale bohužel většinou pracují na bázi odpařování chemikálií. Spíme sice při otevřeném okně, ale i tak se bojím, dát tento přístroj do ložnice, kde spí i Martínek.

Kamarádka si na ty bzučící potvůrky pořídila něco ekologického. Je to taky do zásuvky, ale na bázi ultrazvuku, tak se nemusí ani větrat. Musím se jí na to pořádně zeptat, na lidi to nemá mít škodlivé účinky, což by bylo fajn. Dosud to s komáry šlo, tak jsem nechtěla nic nového kupovat, jistě to nebude zrovna levné. Poslední dny je bohužel nepříjemné dusno, občas si i sprchne, takže se komárům náramně daří, zato nám ne! Nejde jen o svědící pupáky, ale to jejich drzé bzučení přímo drásá nervy, alespoň mně ano.

Po procházce s hafíkem vyrážíme na tržnici, potřebuji sehnat meruňky. Slíbila jsem Markovi, že uvařím knedlíky z tvarohového těsta, ale nějak mi to zatím nevychází. Letos bylo meruněk dost i já jsem po dlouhé době zavářela. Knedlíky jsou však nejlepší pěkně z čerstvých meruněk, ani z mražených to není ono. Po pravdě řečeno, patlat se s nimi v tom vedru není zrovna slast, ale sliby se mají plnit, tak hurá na nákupy.

S meruňkami jsme měli štěstí, tak ještě v obchoďáku dokoupíme zbytek surovin a jde se vařit. Martínek mi samozřejmě bude asistovat, vaření je jedna z jeho zálib, bohužel to těm chlapům málokdy vydrží až do dospělosti.

Když jsem byla v největším fofru, jedna várka knedlíků je uvařená, na sporáku vře voda pro další, ruce zaťaplané od těsta, ..... ozve se Martínkův pronikavý pláč. Úplně jsem sebou trhla, jak jsem se lekla, co se děje. Marťásek ukazuje na ručičku, kde jeden prstíček začíná okamžitě natékat. Vůně knedlíků přilákala dvě vosy a jak malíček pokládal vypeckované meruňky na těsto, tak ho jedna bodla.

Honem chladíme vodou, mast po kousnutí hmyzem jsme nedávno dopotřebovali a novou ještě nekoupili. Naštěstí se otok nerozšiřuje a Martínek přestává plakat. Prstíky sice k sobě nedá, ale snad to bude dobré. Dneska jsou už i ty vosy infikované, člověk aby se bál, co z toho bude. Ještě štěstí, že si zrovna meruňku nestrčil do pusinky a odnesl to jenom prstík, to by bylo nadělení.

Knedlíky jsme i přes problémy s vosou zdárně dovařili, až dorazí Marek z práce, tak si jistě pochutná. My jsme se s Martínkem také pořádně nadlábli. Práce u rozpáleného sporáku nás pořádně zmohla, jdeme se tedy po dobrém obědě společně natáhnout, abychom byli odpoledne, až dorazí taťulda, opět fit.


obrázek deník




Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní