Hodnotit / sdílet na:

29.09.2009: ÚTERÝ, DNES VYDRŽÍ JEN OPRAVDU PEVNÉ VZTAHY

obrázek deník
Počasí se opravdu pokazilo, přesně jak předpověděli. Přihnala se nejen studená fronta, ale i nepříjemný vítr. Odpoledne jsme měly sraz se švagrovou v obchodním centru. Vyhlídla tam pro nás pod stromeček varnou konvici, ale chtěla, abych si ji odsouhlasila. Není to pak sice takové překvapení, ale nejsme malé děti. Do vánoc je ještě dost daleko, takže kdyby se to pak nelíbilo, neladilo, tak už by zpět nevzali a tak bohatí tedy nejsme.

Konvice mě zaujala, byla sice z těch dražších, ale Pája na to, ať cenu neřeším, že to hradí Ježíšek, tak jsme ji vzaly. Markova maminka jela nakonec s námi a vzala malého do dětského koutku. V klídku jsme si tedy mohly prošmejdit více obchodů. Všude hlásali slevy, ale spíš na neprodejné zboží. To dá rozum, že nebudou zlevňovat to, co zrovna frčí.

Když jsme měly obchodů dost, vyzvedly jsme babičku s Martínkem a šli společně něco pojíst. Martínek jako tradičně vydyndal hranolky z KFC, babička si dala ovocný koktejl, jen my s Pájou váhaly. Čínské nudličky vypadaly lákavě, ale nedávno mi zrovna moc nesedly. Nakonec jsme skončily u sice dost drahého, ale dobrého zeleninového salátu s kuřecími nugetami.

Abychom se vůbec všichni vešli, museli jsme k sobě srazit dva stoly. K pití jsme si dali nekonečný kelímek, malý lábal, jak o závod. Normálně to nedělá. Snad nebude nemocný, zdál se mi dost upocený, ale řádil s dětmi, tak to může být i tím.

Než jsme se nadáli, uběhly skoro tři hodiny a venku začala být tma. Objevila se tam totiž ještě kolegyně od Páji z práce, s kterou jsme se pořádně zapovídaly. Přišla rovnou ze školky se svojí pětiletou holčičkou a byla ráda, že si mohou přisednout. Od Pavly jsem věděla, že to Dana doma nemá zrovna růžové, ale nepočítala jsem s tím, že by se o tom před námi rozhovořila.

Vdávala se asi před sedmi lety, odešla z domova za manželem. Nejprve bydleli v pronájmu, manželovi rodiče si upravovali k trvalému bydlení chalupu, tak byli domluveni, že až to dodělají, uvolní jim svůj byteček. Původní plány byly do roka, ale rodičům se z města zřejmě nechtělo, stále to natahovali, až z toho byly roky dva. Danu to už přestávalo bavit, plánovali miminko, chtěli se začít zařizovat, což v pronájmu moc nejde.

Když otěhotněla, tak rodiče od svého záměru úplně upustili. Obulela to, pohádali se, mohli už dávno bydlet ve svém. Začali tedy intenzivně sledovat inzeráty, dokud vydělávala, vzali si úvěr. Po narození Kačenky se však začali nějak odcizovat. Manžel se projevil jako maminčin mazánek, místo aby spěchal z práce domů, stavoval se denně za maminkou, kde si nechával vyvářet svoje oblíbená jídla, takže ona vypadala jako totálně neschopná husa.

Časem se kvůli penězům začali pomalu a jistě hádat a aby toho nebylo dost, objevil se u malé hodně rozsáhlý atopický ekzém. Dana nemohla do práce, problémy se prohlubovaly. Nyní je to s malou lepší, chodí už od září do školky. Dana měla štěstí, že v práci mohla vystřídat mamču, co šla na mateřskou. Doma mají tichou domácnost, oddělené ložnic, nic mimo Kačenky je nespojuje, nemají si co říct.

Bohužel se nemá ani jeden z nich kam odstěhovat, peníze na vyplacení nemají, úvěr je společný, takže téměř neřešitelná situace. Nejsou jediní, jen ve svém okolí znám s podobným osudem dvě mladé mamči. Přitom nejlepší léta utíkají a princ na bílém koni nepřijíždí. Solidní chlap, který by dokázal milovat a vychovávat nevlastní dítě, snad ani neexistuje, tak kde je nějaké řešení????

Mám na Marka občas vztek, že už není tak romantický, pozorný, ......jak kdysi býval. Občas se pohádáme, i když tichou domácnost rozhodně nepraktikujeme, dle mého nic neřeší. Když však slyším problémy jiných, tak si říkám, že v dnešní době májí šanci vydržet opravdu jen ty nejpevnější vztahy.

Související odkazy:
Atopický ekzém (AE)
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 26. týden

obrázek deník




dětský bazárek
Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní