Hodnotit / sdílet na:

14.07.2009: ÚTERÝ, JEDE SE K VODĚ

obrázek deník
To vedro začíná být neúnosné, budím se několikrát za noc mokrá jak myš.

S hafíkem chodíme jen ráno a navečeru, přes poledne to venku nemůže udýchat, ani se mu nedivím. Dnes po procházce jdeme ještě do pekárny pro pečivo a ejhle, je tu i Iva s Nelinkou.

Známe se už od plavání batolat a jak čas jde, chodíme společně i do dalších plaveckých kurzů rodičů s dětmi. Nějak zvlášť se nekamarádíme, ale naše děti si rozumí, takže hned začaly konverzovat po svém.

Zjišťuji, že Ivu po čase také ráda vidím, takže jsem přikývla na nabídku, abychom s nimi vyrazili dnes k vodě. Sraz jsme si dali až u koupálka, Iva má ještě nějaké pochůzky, tak se aspoň v klidu sbalíme.

Jen jsme se doplazili domů, už jsem svého rozhodnutí litovala. Po noci jsem spráskaná, jako bych vůbec nespala, v plavkách vypadám děsně.... Zatím nevypadám jako těhulka, ale něco tak napůl. Co mě to vůbec napadlo, vydat se někam v tomhle dusnu a s těmahle myšlenkama???

Martínek je však jako zimnice, hned začíná snášet na kupu vše, co si chce sebou vzít, takže se z toho bohužel už asi nevykroutím. No co, musím se dokázat nad vše povznést, bude to těžký, ale nebudu přece stále zalezlá doma, jako šedá myš! Stále si dokola opakuji, kašlu na všechny, je to jen a jen moje věc, jak vypadám. Kouknu do zrcadla, abych se ujistila že to vlastně není až zas tak špatné a je to všechno hlavně jen v mé hlavě!!!!

Nakonec to bylo prima. Srazili jsme se u vstupní brány. Měli jsme štěstí, hned blízko dětského brouzdálka byly volné lavičky ve stínu. Každá mamča chce chytat bronz, což se nám zrovna hodilo. Krátce po příchodu i mně opustil stud a zábrany, protože čím větší pozitůra, tím hrději si vykračovala. Honem tedy do plavek a jde se do vody.

Naši prckové si moc pěkně hráli, plavali pod vodou, polévali se kropičkou, cákali po sobě, ale i po nás, ..... zkrátka letní idylka.

Ivča se chtěla pochlubit novým přítelem. Nelinku má jako svobodná matka bez udání otce a teď se jí podařilo po několikaletém hledání narazit na "ideálního" chlapa. Mluvila o něm v samých superlativech, a to jak o jeho vztahu k Nelince, ale i co se týče finanční, ale i intimní stránky, což je samožřejmě také nadmíru důležité. Přišlo mi, že narazila přímo na idol všech žen.

V duchu jsem si pomyslela, aby snad nenaletěla. Bylo to všechno až příliš krásné. Buď Iva přeháněla nebo to tak opravdu je. Nahlas jsem neřekla nic, nemám právo někoho soudit, když ho vůbec neznám, ale hlavou mi prolétlo, že Iva není zrovna partie k zahození, má vlastní byt, je milá, ..... a různých úchylů a podvodníků je dnes síla.

Jsem ale asi moc nedůvěřivá, vzpomněla jsem si totiž na kámošku, která se seznámila na inzerát. Nejprve si půl roku psali, když přišly na řadu něžnosti, navrhla osobní setkání.

Místo sportovce kolem třicítky se přištrachal téměř holohlavý padesátník, který o sobě psal, že je nekuřák, ale při podání ruky se na ni zlomyslně usmívaly nažloutlé prsty. Byla ráda, že se sešli na veřejném místě a ne někde v ústraní. Její rozčarování nebralo konce, zjistila, že to co jí o sobě psal, byla ve skutečnosti jen samá lež. Rychle sbírala slova, aby mohla schůzku slušně, ale rezolutně ukončit. Když si žena nějaký ten rok ubere a nahradí jej šminkama, to ještě chápu, ale že už to dělají i chlapi, to jsem nevěděla.

Doufám, že aspoň Iva bude mít štěstí a potkala skutečně toho pravého! Jaký ale vlastně je, ten pravýýýýýý????

Související odkazy:
Zumba
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 15. týden

obrázek deník




dětský bazárek
Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní