Hodnotit / sdílet na:

Hyperaktivita u dětí - ADHD syndrom

Hyperaktivita je jedním ze symptomů poruchy označované anglickým termínem jako ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), což lze volně přeložit jako poruchy pozornosti provázené hyperaktivitou. Dětí s ADHD neustále přibývá, odborníci uvádějí, že v dnešní době trpí touto poruchou 5-8% dětí. Jako prvotní příčinu uvádějí někteří experti špatný životní styl. Děti s ADHD se rodí hlavně v oblastech s horší kvalitou ovzduší, dále maminkám, které často trpí psychickým stresem a nedodržují životosprávu.

Na vzniku ADHD se mohou uplatňovat genetické faktory, prenatální vlivy (např. nízká porodní hmotnost, infekce matky, teratogeny - alkohol, drogy u matky v těhotenství). Pouze u cca 5% těchto dětí bývá příčinou organické poškození centrálního nervového systému (CNS). Jde o drobná poškození CNS, nebo o zvláštnosti v utváření mozkové tkáně, k němuž došlo v raných vývojových fázích (v období prenatálním) nebo v době porodu (období perinatální) či krátce po porodu (období postnatální). Dále se předpokládá i určitá biologická podmíněnost.

I když jde o příčiny, které nemají zdroj v osobnosti rodičů, ve výchově nebo v prostředí, které dítě obklopuje, mohou rodiče a výchova vývoj dítěte s ADHD velmi ovlivnit.

Že vychovávat hyperaktivní dítě není snadné, zjistí záhy každý rodič. K výchově je potřeba trochu jiný přístup, vyžaduje to mnohdy hodně sil, trpělivosti a hlavně klid a pevné nervy. Hyperaktivní dítě potřebuje mít v životě především daný pevný řád, který ho pomáhá udržet v relativním klidu. Problémy obvykle vystupují do popředí hlavně v době, kdy dítě nastoupí do mateřské školky nebo do základní školy.

Hyperaktivní dítě je:


  • značně činorodé již v děloze, po narození hodně pláče, málo spí
  • neklidné, nevydrží sedět, neustále pobíhá, vrtí se
  • náchylné k výrazným výkyvům nálad i psychické zdatnosti a výkonnosti, což může souviset i s tím, že málo spí
  • rychle unavené, a to nejen co se týče jeho svalstva, ale i nervové soustavy, takže potřebuje častější odpočinek
  • náchylné k onemocnění dýchacích cest, objevují se alergie, ekzémy, průduškové astma
  • hlučné, skáče do hovoru ostatních
  • ve svém jednání impulzivní, může se objevit agresivita k vrstevníkům
  • roztržité - špatně se delší dobu soustředí na jednu činnost, ruší ho vnější podněty, nedokáže se v klidu věnovat hře, ani domácím úkolům
  • neposlušné
  • neumí si zorganizovat činnost
  • zapomnětlivé, ztrácí věci
  • zbrklé, nejprve jedná, pak myslí, neuvědomuje si následky svého jednání, časté jsou i úrazy
  • při jednání s dospělými často bez společenských zábran, chybí běžná obezřetnost a ukázněnost

Zpočátku se může jednat pouze o velmi aktivní dítě, veškeré tyto příznaky jsou pak patrné již od čtyř let věku dítěte, nejvíce se však projevují kolem 10. roku, kdy je na děti kladen zvýšený nárok na pozornost. Tyto rysy chování se objevují ve všech životních situacích (doma, ve škole), jsou trvalé a mohou přetrvávat do dospělého života. U chlapců se tyto poruchy objevují několikrát častěji než u dívek. Dívky přesto mohou mít stejně vážné poruchy pozornosti, ale jsou méně rušivé a méně na sebe upozorňují.

O ADHD se jedná, když projevy trvají déle než šest měsíců. Dítě začíná mít problémy s pozorností, nerozumí si s vrstevníky, potíže jsou patrné ve škole i doma. Běžné je u takových dětí nápadně neúhledné písmo, ale ani čtení či kreslení nebývá jejich silnou stránkou. Výjimkou nejsou ani poruchy vnímání a řeči, třeba výslovnost složitějších a delších slov. Neznamená to však, že by takové děti byly všeobecně mentálně zaostalé. Mnohé dokonce inteligenčním kvocientem (IQ) výrazně převyšují své spolužáky. Běžné pohybové činnosti typu sportovních kroužků těmto dětem moc nevyhovují, jejich mentalitě vyhovuje spontánní pohyb.

Rodiče si musí přiznat, kde je problém a snažit se dítě pochopit. S dítětem nejednat se zlostí či v agresi. Povinnosti dítěte i hraní je třeba dělit na krátké intervaly (5-10 minut) prokládané dostatečným odpočinkem. Každý úspěch dítěte ocenit, snažit se posilovat sebevědomí dítěte.

O problémech je také dobré otevřeně hovořit a snažit se s veškerými specifiky chování dítěte seznámit i lidi v jeho okolí. Pomoc v tomto ohledu může poskytnout pedagogicko-psychologická poradna a další odborníci.

Porucha se dá léčit, ale musí být správně diagnostikovaná. Děti musí užívat léky a zároveň se podrobit psychoterapii. Doporučuje se kombinace výtvarného projevu malování (arteterapie), zpěvu (muzikoterapie) a hraní divadla (dramaterapie). Důležitá jsou rodinná sezení a nácviky schopností a koncentrace pozornosti.

U velkého procenta dětí s ADHD lze nežádoucí projevy zmírnit, v mnohých případech i odstranit úplně. Nezbytně nutná je komunikace a vzájemná spolupráce mezi rodinou a školou.




dětský bazárek