Hodnotit / sdílet na:

Tetanus - očkování proti tetanu

Tetanus je infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Clostridium tetani. Ta bývá součástí flóry zažívacího traktu zvířat i lidí. Bakterie se tak výkaly dostává do půdy, kde může přežívat i několik desítek let. K infikaci dochází ranou, která může být nepatrná a přitom je obvykle hluboká, a to kontaminovanými řeznými předměty, např. hřebíkem, třískou a podobně.

Po infikaci začne bakterie tetanu v infikované ráně produkovat toxin, který se pevně naváže na nervovou tkáň - způsobuje zvýšené napětí ve svalech, které po čase vyústí v celkové křeče. Toxin, který bakterie produkuje, postihuje srdce.

Inkubační doba bývá zpravidla 3 - 30 dní. Po jejím uplynutí se objeví potíže při otvírání úst, které jsou vyvolány právě zvýšeným napětím žvýkacích svalů. V této fázi nemocný člověk obvykle nemívá žádné jiné obtíže ani teplotu.

Postupně se zvýšené napětí rozšiřuje i na ostatní svaly a dochází k rozvoji celkových křečí, během nichž se může nemocný i udusit. V této fázi léčby musí za pacienta dýchat přístroje. Ale ani tento způsob léčby není vždy úspěšný a mnoho pacientů svému onemocnění podlehne. Příčinou smrti je většinou selhání srdce na základě poruchy jeho rytmu či jiné komplikace související s poškozením cévního systému.

K onemocnění novorozenců tetanem v naší republice při porodu v nemocnici nedochází, k nakažení novorozence může dojít jen tehdy, pokud je bakterie zanesena do pupečníku během porodu (např. porod na poli, hliněné podlaze, atd.). V těchto případech je úmrtnost novorozenců 100%.

Gynekologická podoba tetanu postihuje ženy po kriminálním potratu mimo nemocnici, při němž může dojít k infekci dělohy. Úmrtnost je v těchto případech velmi vysoká.

Očkování proti tetanu


Očkování proti tetanu patří mezi bezpečná a velmi dobře snášena. Vznik nežádoucích účinků je závislý na typu vakcíny, tj. zda se aplikuje pouze monovakcína nebo kombinovaná vakcína s více vakcinačními složkami i proti dalším infekčním chorobám.

Preventivní očkování proti tetanu patří mezi celoplošná pravidelná očkování, která jsou hrazena státem.

Základní očkování se v České republice provádí v dětství nejčastěji vícesložkovými vakcínami (zpravidla společně proti záškrtu, dávivému kašli a hemofilovým nákazám typu B). Vakcinační složka proti tetanu je tvořena velmi malým množstvím toxinu zbaveného toxických vlastností.

Úplné ochrany vůči tetanu je dosaženo podáním 3 základních vakcinačních dávek:

  • první dávka - mezi 9. - 12. týdnem věku dítěte (tj. ve třetím měsíci)
  • druhá dávka - ke konci 4. - 5. měsíce věku dítěte (tj. po 4 - 8 týdnech)
  • třetí dávka - po dalších 4 - 8 týdnech od podání druhé dávky

První tři dávky představují základní očkování, jež zajistí vysokou ochranu každého očkovaného dítěte. Dlouhodobou ochranu lze dosáhnout posilujícím očkováním, tj. podáním dalších dávek.

První dvě posilovací dávky se aplikují v dětství ještě v kombinaci s dalším očkováním, tj. v kombinované vakcíně proti tetanu, záškrtu, dávivému kašli a případně dalším infekčním chorobám. Takové očkování se provádí u dětí ve věku 18 - 20 měsíců a následně v 5. roce věku dítěte.

Následující posilovací očkování probíhá ve 14. roce věku dítěte, kdy se může podat buď monovakcína určená jen k očkování proti tetanu, nebo případně odpovídající kombinované vakcíny (např. společně s vakcínou proti záškrtu) určené k očkování dospělých osob.

K zajištění celoživotní ochrany proti tetanu je třeba následně očkovat každých 10 - 15 let, a to podáním jediné posilující dávky vakcíny proti tetanu. Tím je zajištěna dostatečná dlouhodobá ochrana před případnou nákazou tetanem při jakémkoli poranění.

Posilovací očkování prováděné s monovakcínou proti tetanu bývá natolik bezpečné, že tuto očkovací látku lze podávat v odůvodněných případech i v době těhotenství. V rozvojových zemích, kde existuje riziko tzv. novorozeneckého tetanu, tj. nákaza přenesená z matky na novorozence při porodu, bylo světovou zdravotnickou organizací vyhlášeno doporučené očkování proti tetanu u těhotných žen. V našich podmínkách se však přistupuje k očkování v těhotenství opatrněji, vždy se individuelně posuzuje vhodnost tohoto očkování.

V případě, kdy osoba nebyla v dětství očkována nebo její očkování proti tetanu není aktuálně platné, tj. byla přerušena série posilovacích očkování každých 10 - 15 let, musí se očkování proti tetanu provést od počátku. Základní očkování se v těchto případech realizuje pomocí tří dávek (zpravidla monovakcíny), podobně jako u dětí.

Aplikace vakcíny při přerušení posilovacích očkování proti tetanu:

  • druhá dávka - po 6 týdnech
  • třetí dávka - po 6 měsících po podání druhé dávky

Následně se opět očkuje každých 10 - 15 let

Vedle preventivního očkování existuje tzv. profylaktické očkování. Provádí se u osob, které byly buď nedostatečně očkovány, nebo platnost jejich očkování vůči tetanu již vypršela a z důvodu poranění u nich hrozí možné riziko přenosu nákazy. V těchto případech se provádí očkování od počátku, tj. základní očkování se třemi dávkami.

Osoby, které byly očkovány před více než 5 lety, tj. očkování je u nich stále platné, se v rizikových případech podává jedna dávka vakcíny proti tetanu.

Nežádoucí účinky očkování proti tetanu


  • Ve většině případů mírný průběh - otok, zarudnutí a bolest v místě vpichu, což samovolně a poměrně rychle odezní.
  • V ojedinělých případech - celkové reakce závažnějšího charakteru (např. horečka vyšší než 40°C, snížení krevního tlaku, u dítěte neutišitelný pláč přetrvávající déle než tři hodiny, křeče, neurologické potíže, alergické reakce apod.).

Četnost nežádoucích účinků stoupá s věkem očkované osoby, proto se někdy stává, že očkování je v dětství tou samou osobou snášeno významně lépe než v dospělosti.




dětský bazárek
Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní