Hodnotit / sdílet na:

Zánět vnějšího zvukovodu

Dětské ucho

Jde o akutní zánět postihující kůži zvukovodu. Vzniká infekcí jeho kůže, ta může být virová, bakteriální či plísňová. K zánětu často dochází po pobytu u moře (do zvukovodu může mimo jiné vniknout zrnko písku), po častém koupání ve špinavé vodě nebo v chemicky ošetřené vodě bazénu Voda může do ucha vniknout a nevytéct), po pobytu v prašném prostředí. Často je příčinou onemocnění ucpání zvukovodu mazem, např. vlivem nesprávného čištění s následným usídlením infekce. Zánět zvukovodu se projevuje úpornou bolestí ucha. Ucho je citlivé na dotek. Horečky se objevují jen ojediněle.

Bolest je někdy doprovázena pálením, stupňuje se při dotyku postižené kůže nebo při pohybu boltcem. Podezření na zánět zvukovodu bychom měli mít při bolestech ucha, které se objevily bez předchozí rýmy nebo pokud se objeví prosáknutí kůže před uchem a bolestivé zvětšení mízních uzlin pod boltcem.

Rozlišujme dvě formy zánětu zvukovodu:


1) Forma difusní - je provázena zánětem kůže celé zevní části zvukovodu. Kůže je zduřelá, bolestivá, dochází k jejímu olupování a mokvání. Prosáknutí kůže může dosáhnout až takového stupně, že spolu s oloupanou kůží úplně uzavře zvukovod, což vede k nedoslýchavosti. Zánět se může ze zvukovodu šířit na okolní kůži boltce nebo tváře a do mízních uzlin kolem boltce. Těžší formy jsou provázeny teplotou.

Základem léčby difusní formy jsou ušní kapky. U lehčího průběhu postačí borová voda nebo její směs s alkoholem. U těžších stavů předepíše lékař kapky nebo masti s obsahem antibiotik, případně i antibiotika v tabletách. Účinek léčby se dostaví až po 24 - 48 hodinovém užívání. Důležité je čištění zvukovodu od hromadící se odloupané kůže, a to v 1 - 2 denních intervalech.

2) Forma ohraničená - vzniká bolestivá, zarudlá vyvýšenina, v jejímž středu bývá zpravidla chloupek, kde právě došlo k průniku infekce. V útvaru postupně dochází ke vzniku hnisavého centra, který se později spontánně provalí ven.

Léčba u formy ohraničené spočívá v ohraničení zánětu. Aplikuje se proužek gázy nasáklý v koncentrovaném alkoholu nebo masti s obsahem antibiotik. Když se vytvoří hnisavý střed, je nutné, aby ho lékař šetrně vyprázdnil po naříznutí kůže nad ním. Většinou je nutné celkově podávat antibiotika.

Možné příčiny vzniku zánětu zvukovodu:


  • porucha odolnosti kůže
  • porucha tvorby ochranného ušního mazu
  • porušení celistvosti kůže - fyzikálními nebo chemickými vlivy (macerace kůže ve vlhkém prostředí, chlorovaná voda v bazénu, popraskání kůže v suchém prašném prostředí), prodělaným zánětem kůže zvukovodu nebo ekzémem kůže ve zvukovodu
  • porušení ochranné bariéry - bakterie nebo plísně mohou snáze proniknout

Pokud pacientovi nezaberou antibiotika, bývá příčinou zánětu plíseň. Následuje předepsání antimykotik (prostředky proti plísni).

Prevencí zánětu zvukovodu je jeho správné čištění. Bez zásahů hygienickými tyčinkami umí ucho samo posunovat maz ve vnějším zvukovodu směrem z ucha. Správně bychom tedy měli ucho čistit pouze mělce. Nikdy nešťourat tyčinkou až k bubínku!

Další prevencí je zabránění působení vody, prachu nebo extrémních klimatických podmínek. Vhodný je proužek gázy s borovou mastí vložený do zvukovodu nebo olejové ušní kapky (kapat do ucha několikrát denně).

Prevencí recidivy zánětu zvukovodu je důkladné doléčení zánětu a léčba ekzému kůže zvukovodu.