Vánoční svátky chápu jako standardní zatěžkávací zkoušku kvality všech vztahů včetně těch rodinných, partnerských. Letos jsem se přesvědčila o tom, že každý to máme takové, jaké to chceme mít.
O svátcích jsme měli doma hosty ze strany manžela a musím říct, že jsem chvilkama pěnila. Jasně :) možná si říkáte, asi nějaký nevychovaný kamarád ze školy, ale oha, problém byl v relativně čerstvé mamince. Nevím jak jinak to napsat, abych to nejak víc nespecifikovala :)
Prostě maminka má 1,5 starou krásnou holčičku, ale drtí ji neustálím a to fakt neustále řvaním, peskování a označováním hrubšími výrazy o neschopnosti a to vše za nesmyslných předpokladů, že by tohle či ono měla vědět. Jako bychom se rodili s poučkou pravidel v hlavně.
Prostě každý to máme takové, jaké si to uděláme, ale tohle se mi z duše příčí a nechápu, proč si někdo pořizuje dítě, když se mu nechce věnovat a krůček po krůčku ho rozvíjet ke spokojenému a efektivnímu zapojení do kolektivu. Jéé :) ta poslední věta zní skoro jak z nějaké sekty, ale prostě vše může probívat v klidu a bez boje a hlavně adekvátně k situaci.
Zkrátka mamky, používejme rozum :) Pěkný nový rok.