Hodnotit / sdílet na:

Narkóza nebo místní umrtvení v těhotenství

Těhotenství vede k řadě tělesných změn a narkózou nebo místním umrtvením může být ovlivněn i novorozenec. Pokud to tedy zdravotní stav těhotné ženy dovoluje, je lépe přesunout výkony s nutností celkové anestezie na dobu až po 15. týdnu těhotenství. Údajnou výjimku tvoří první 2 - 3 týdny těhotenství, kdy není těhotenství prostředky užívanými při celkové narkóze výrazněji ovlivněno.

U celkové narkózy hrozí, že se k plodu přes placentu dostanou léky z podávané narkózy. Je tak mírně zvýšeno riziko potratu nebo předčasného porodu.

Místní umrtvení při drobných zákrocích (odstranění mateřského znaménka, ošetření chrupu u zubaře) lze provádět po celou dobu těhotenství, bez obav z vedlejších účinků na plod.

K znecitlivění je možné využít:


  • Místní umrtvení injekcí.
  • Epidurální anestezii - úplné omezení citlivosti. Zavedení epidurální anestezie může být spojeno s náhlým poklesem krevního tlaku, což může mít za následek krátkodobé zhoršení prokrvení placenty a tím i přívod kyslíku k plodu. Aby k tomu nedošlo, je těhotným ženám před zavedení epidurální anestezie podávána infúze na zvýšení krevního objemu. Mezi další komplikace patří zvýšené zavodnění organismu v době těhotenství, čímž se může stát, že je jehla zavedena nedostatečně hluboko (epidurální anestezie nemá dostatečné účinky) nebo naopak příliš hluboko (hrozí komplikace v podobě silných bolestí hlavy).
  • Analgezii - částečné omezení citlivosti, působí také místně v oblasti nervů v okolí míchy, tudíž se léky k plodu nedostávají.
  • Celkovou anestezii - tato anestézie je za normálních okolností podávána jen nalačno. Těhotná žena však z lékařského pohledu nikdy lačná není, vzhledem k hormonálním změnám v těhotenství a tím i neúplnému vyprazdňování žaludku. V těhotenství tedy není možné provádět celkovou anestesii jen přes masku, kdy by žena dýchala sama. Je nutné zavést do dýchacích cest trubičku, kdy za ženu dýchá dýchací přístroj, čímž se snižuje riziko možného vdechnutí obsahu žaludku do plic. To by mohlo mít za následek až smrt v důsledku zánětu plic.

Mezi nejčastější důvody pro přistoupení k operaci v celkové či epidurální anestezii v průběhu těhotenství patří:


  • Komplikované těhotenství s ukončením těhotenství císařským řezem. Rozhodnutí pro typ anestézie závisí na důvodu a akutnosti provedení císařského řezu. Je-li nutné přistoupit k operaci co nejrychleji, jedná-li se o akutní císařský řez, je nutná celková narkóza. I když je plod během císařského řezu vybaven velice rychle, dostane se k němu malé množství látky z podávané anestezie. To pak může způsobit problémy s poporodní adaptací a dýcháním.
  • Při plánovaném císařském řezu lze využít anestezii epidurální (lokální).
  • Velké cysty na vaječnících či vejcovodech.
  • Zánět slepého střeva - vyskytuje se asi u jednoho z 1 000 - 1 500 porodů. V první polovině těhotenství zpravidla nebývá obtížné zánět slepého střeva rozpoznat. Jiná situace však nastává v druhé polovině gravidity. Diagnostika zánětu apendixu bývá ztížena nejen zvětšující se dělohou, hormonálními vlivy, nemožností opřít se o laboratorní výsledky zánětlivých ukazatelů v krvi těhotné, ale i o fyzikální projevy, neboť jen málokterou ženu v době těhotenství nebolí občas břicho, nezvrací nebo nemá průjem. Přitom na tuto možnost, že může jít o zánět slepého střeva, musí lékař vždy pamatovat, neboť při apendicitidě je vážně ohrožena nejen budoucí maminka, ale i plod.




dětský bazárek