Hodnotit / sdílet na:

Mikrobiom - střevní mikroflóra - bakterie, které dědíme po matce

Mikrobiom je termín používaný při studiu souhrnné genetické informace mikrobiálních komunit. U lidí a zvířat se často používá i označení mikroflóra nebo mikrobiot. Podílí se na fungování lidského organismu, a má tudíž i výrazný vliv na naše zdraví.

Velké množství studií podporuje názor, že střevní mikrobiální flóra a její "genom" - mikrobiom, hraje důležitou roli v lidském vývoji a patofyziologii. Vědecké práce provedené v posledních letech ukazují na skutečnost prevence a léčby civilizačních a chronických chorob ovlivněním střevní mikroflóry (střevního mikrobiomu).

Zdravotní stav matky a průběh těhotenství mají důležitý vliv na budoucí život dítěte. Po matce dítě zdědí nejen polovinu jaderné genetické informace, celou genetickou informaci organel mitochondrií, které se téměř výhradně dědí jen po mateřské linii, ale dle nových výzkumů i výraznou část genetické informace mikrobiomu. První várku dostaneme hned při porodu.

Bylo prokázáno, že střevní mikrobiom dokáže ovlivnit naši náladu, chuť k jídlu, obezitu či vznik alergií. Jedna třetina naší střevní mikroflóry je shodná u většiny lidí, zatímco dvě třetiny jsou specifické pro každého z nás a může být i příčinou individuální predispozice k onemocněním.

Střevní mikrobiom plní své funkce pouze v případě, že máme ve střevě bakterie a další mikroby ve správném složení a poměru, tj. nejen kvalitě, ale i kvantitě. Nejpestřejší mikrobiální společenstva sídlí v našem tlustém střevě.

Nejčastěji studovanou složkou mikrobiomu jsou bakterie.

Význam střevních bakterií:


  • podílejí se na trávení a metabolismu
  • poskytují nám některé esenciální živiny
  • hrají významnou roli ve vývoji imunitního systému
  • chrání nás před patogeny
  • mají vliv i na naši psychiku

Vlivem současného životního stylu, kdy v naší stravě narůstá spotřeba sladidel, lepku, geneticky modifikovaných potravin, alkoholu, dále pak nadužívání analgetik a antibiotik, vzniká střevní dysbióza. Optimalizace střevního mikrobiomu je základním předpokladem i pro léčbu potravinových intolerancí.

Matka, která bývá i po porodu s dítětem v nejtěsnějším kontaktu, je považována za významný zdroj mikrobů, které osídlují dítě. Od matek dostáváme mimo jiné do života i bakterie v našich střevech. Porod určuje, které bakterie převáží. Ze studií tak vyplývá, že přes mikrobiom může dítě po matce zdědit například predispozici pro obezitu. Vliv otce se v podobných studiích téměř neřeší a dají se najít jen zmínky o tom, že je jeho vliv menší než vliv matky.

Složení střevního mikrobiomu a jeho postupné změny podle typu porodu:


  • přirozený porod - vede ke kolonizaci dítěte vaginálními mikroorganismy a zdravějšímu vývoji dítěte
  • porod císařským řezem - vede ke kolonizaci mikroby z kůže matky a častějšímu výskytu alergií u dítěte
  • předčasný porod - vede ke zpomalenému vývoji mikrobiomu

K ochuzenému mikrobiomu s menším počtem druhů dochází také při podávání antibiotik malým dětem.

Mateřské mléko obsahuje probiotické bakterie ze střev matky, které se při laktaci přesouvají do mléčných žláz. Mateřské mléko obsahuje i další složky, například protilátky, u kterých se předpokládá, že usnadňují kolonizaci dítěte symbiotickými bakteriemi a zároveň brání uchycení patogenních mikroorganismů.

Novorozenci mají oproti dospělým větší počet kmenů sdílených mezi ústy a střevy, což odpovídá tomu, že kolonizace střev probíhá přes ústa. Důležitým zdrojem symbiotických bakterií je mateřské mléko, ve kterém jsou mimo jiné přítomny stejné kmeny bifidobakterií, které se uchytí ve střevech novorozence.

Největší počet druhů bakterií byl pozorován v prvním dni života dítěte. To odpovídá situaci, kdy se v dětských střevech snaží uchytit bakterie z různých zdrojů. Poté diverzita mikrobiomu klesá, neboť střeva dítěte opouští druhy, které nejsou přizpůsobeny na život v tomto prostředí.

V následujících měsících se pestrost mikroflóry zvyšuje, ve střevech se usazují další druhy, které jsou k tomuto prostředí přizpůsobeny. V průběhu šesti měsíců zároveň klesá počet kmenů.