Zánět slepého střeva - apendicitida
Apendix je úzký, trubicovitý ocásek, připojený
na slepé střevo. Jeden jeho konec je uzavřen a druhý
ústí do tlustého střeva. Slepé střevo je uloženo v
pravém podbřišku, pro trávicí činnost nemá žádný význam, proto se bez něj může tělo snadno
obejít. Na délku měří okolo 10 cm a na šířku 1 cm.
Zánět apendixu, lidové označení zánět slepého střeva, je ve skutečnosti zánět
červovitého přívěsku slepého střeva, což je výchlipka na jeho konci. Většinou se jedná o onemocnění naprosto
nepředvídatelné, které ohrožuje na životě i jinak absolutně zdravé jedince. Vždy je proto nutné při podezření na apendicitidu vyhledat včas
pomoc lékaře.
Bolesti se většinou zvětšují při chůzi a jiných otřesech (kýchnutí, zakašlání). Nemocný vyhledává
úlevovou polohu, kterou je většinou leh na zádech s pokrčenými koleny. Pokud je zánět již v pokročilém stádiu a začíná dráždit i břišní stěnu, objevuje se
bolestivé píchnutí při náhlém uvolnění prstů při předchozím stlačení.
Jednoznačná
příčina není známá, může jít o ucpání apendixu tuhým kusem stolice, zaklíněnou částí nestravitelné potravy (cizí těleso), cizopasníky. Někdy je důvodem střevní infekce, případně i nádor.
Apendicitida úzce
souvisí s našimi
stravovacími návyky, neboť naše dnešní strava má často
nedostatek vlákniny, což vede ke zpomalení postupu tráveniny střevem. Může tak dojít k blokádám, které vyvolají apendicitidu.
Zánět apendixu může být dvojí povahy:
- Akutní zánět - příznaky se rozvíjejí během několika dnů, proto ho řadíme mezi náhlé choroby břišní, které mohou člověka ohrozit přímo na životě.
- Chronický zánět - dlouhodobé proměnlivé bolesti břicha, objevuje se i u jedinců, kterým byl již akutní zánět jednou rozehnán.
Příznaky apendicitidy:
- bolest okolo pupku, která se postupně přemísťuje do pravého podbřišku, místo největší bolesti se většinou nachází ve dvou třetinách spojnice pupku a výběžku pánevní kosti
- zvýšená citlivost břicha na dotek a napjetí břišní stěny
- nechutenství
- pocit na zvracení nebo zvracení
- zvýšená teplota (kolem 37,5°C)
- zrychlený tep
- zácpa, ojediněle se může vyskytnout i menší průjem
- nadýmání
Diagnostika apendicitidy:
Vyšetření se neobejde bez řádné anamnézy, prohmataní a proklepání břicha, změření pulsu a teploty a součástí je i vyšetření prstem přes konečník.
Je-li
diagnóza nejasná, pátrá se dále rozborem krve po zvýšení počtu bílých krvinek a jiných známkách zánětu. Užívá se i zobrazovacích technik jako je SONO (ultrazvuk), popř. CT (počítačová tomografie), endoskopické vyšetření a rentgen.
U žen se doporučuje také
gynekologické vyšetření, aby se vyloučilo onemocnění pohlavních orgánů, mimoděložní těhotenství. V průběhu těhotenství se může dokonce jednat i o potrat.
Velice
závažný může být apendicitis
v těhotenství. Jelikož děloha překáží ve vyšetření, bývá určení diagnózy
nesnadné. Přitom neléčený zánět může snadno přestoupit na dělohu a
ohrozit plod. V takové situaci je nutno přistoupit k
operaci skrz konečník.
Není-li akutní apendicitis
včas rozpoznán a léčen, hrozí
nebezpečí přestoupení zánětu i na okolní orgány a v horším případě dokonce prasknutí apendixu a vylití jeho obsahu do břišní dutiny.
Po prasknutí je břicho velmi tvrdé, citlivé na pohmat. I když dojde na chvíli k úlevě a
ústupu bolestí, začíná se rozvíjet závažný zánět pobřišnice, jehož následky jsou často
smrtelné.
Léčba apendicitidy:
Pokud se na základě vyšetření potvrdí podezření na zánět slepého střeva, je pacient ihned
hospitalizován na chirurgickém oddělení. Nesmí nic jíst ani pít a je mu podána infuze. Chirurg se následně může rozhodnout pro konzervativní nebo operační postup.
Konzervativní přístup - pobyt na nemocničním lůžku v případě, že bolesti ustupují nebo zánět je jen slabý. Pacientovi jsou
podávány ledové obklady na břicho a musí
dodržovat přísnou dietu. U cca 50% pacientů odezní zánět apendixu bez nutnosti chirurgického zákroku, může se však po nějaké době opakovat znova.
Chirurgický přístup - častěji volitelná léčba, a to i v případě, kdy zánět slepého střeva nelze vyloučit. Většinou se jedná o nenáročnou operaci, zanícený
apendix je odstraněn buď jedním krátkým řezem, nebo laparoskopicky. Po laparoskopickém zákroku zůstanou na břiše dvě nebo tři malé jizvy. To, jakým způsobem bude operace provedena, rozhodne chirurg v závislosti na akutnosti zánětu a celkovém stavu pacienta.
Po operaci je pacient 1 den nalačno a dále je mu předepsána dieta s postupným přidáváním potravin do jídelníčku. Po několik týdnů je třeba
konzumovat lehkou stravu, to znamená vyhnout se příliš kořeněným jídlům, pokrmům s vysokým procentem nestravitelných zbytků (citrusy), ořechům a jahodám.
Po operaci musí pacient zůstat ještě
několik dní v nemocnici na pozorování, neboť se stává, že dojde k teplotě, bolestem břicha, ke zvracení, zástavě větrů a stolice. Mnohdy musí být proveden dokonce ještě jeden chirurgický zákrok.
Častými
pooperačními komplikacemi jsou také srůsty, které mohou způsobit špatnou průchodnost střev a u žen
neplodnost.
Prevence apendicitidy:
- dostatečný příjem vlákniny v každodenní stravě (zelenina, ovoce, obiloviny)
- konzumace mléčných výrobků, ořechů a mandlí
- posilování obranyschopnosti organismu, aby nedošlo k proniknutí mikrobiální infekce
Další informace
Zdraví a nemoce
Konkrétní onemocnění