Hodnotit / sdílet na:

31.07.2009: PÁTEK, VÝLET PO OKOLÍ

obrázek deník
V noci si trochu sprchlo, ráno je nádherně provoněné deštěm. Polojasné počasí je vítanou změnou po včerejším vedru, tak jsme se konečně rozhodli udělat si výlet po krásném okolí.

Zítra ráno již odjíždíme domů, tak se tu chceme ještě trochu porozhlédnout. Je to tu moc hezké, okolí je plné lesů, bzurčících potůčků a provoněných luk.

Už se nám začíná každým dnem stále více stýskat po domově. Včera večer, když volal Marek a ptal se, jak se máme a kdy už dorazíme, že je mu po nás smutno, tak jsem se neudržela a rozplakala se. Holt všude dobře, ale doma nejlíp!

Všechno je nachystané na cestu, ještě brýle proti sluníčku a vyrážíme na slibovaný výlet. Na oběd se zřejmě stavíme někde cestou, takže nemusíme spěchat s návratem.

Autíčko jsme zaparkovali u stylové hospůdky, na záda hodili batůžky a vydali se pěšky na průzkum okolí. Zřejmě jsme toho nachodili až moc, zpět k autu se už sotva vlečeme. Sluníčko se nakonec nedalo zahanbit a pěkně se vylouplo na oblohu, tedy počasí nic moc na trmácení těhulky přes kopečky a po rozpálené pěšině.

Na oběd jsme si všichni objednali obalovaný sýr s bramborovou kaší a jak nám chutnalo!! Příjemné posezeníčko a dobré jídlo nás bohužel ještě dorazilo, takže bychom se nejraději natáhli a dali si pěkně dvacet.

Děti usly v sedačkách hned, jen co se auto rozjelo. Není se co divit, čerstvý vzduch, mnoho nových zážitků, pobíhání sem a tam, to dá pořádně zabrat.

Hned po návratu jsem si naložila oteklé nohy do lavoru se studenou vodou, snad se mi uleví. Asi jsem to trochu přepískla, jsem celá utrmácená, nejraději bych šla rovnou spát nebo se aspoň trochu natáhnout.

Děti jsou naopak už zase jako rybičky. Zřejmě nabraly energii během spánku v autě cestou zpět a už vymýšlejí, jakou novou lotrovinu by vyvedly. Přímo trn z paty nám vytrhla sousedka, která je pozvala, ať si jdou pro rybízový koláč, který právě dopekla. Jen co doklapla zahradní vrátka, jdu si lehnout. Není mi moc dobře, což je na mně zřejmě vidět, protože i Monča mě nabádá, ať si jdu odpočinout.

Než jsem se nadála, tak jsem usla. Probudilo mě až veselé halekání našich dětiček a to už se sluníčko chýlilo k západu. Opravdu mi to bodlo, otoky nohou trochu ustoupily, hned mi je líp.

Tak honem z postele, ať si poslední večer ještě s Moničkou pořádně potlacháme a dokonale vychutnáme. Kdo ví, kdy se sem zase dostaneme, bude nám to chybět!!

Související odkazy:
Jesle ano či ne??
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 17. týden

obrázek deník




Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní