Hodnotit / sdílet na:

15.06.2009: PONDĚLÍ, VZPOMÍNKY NA DOVOLENOU

obrázek deník
Probudilo nás dost časně sluníčko, ale jelikož se nám nechtělo z teplých pelíšku, přestěhovali jsme se s malým do obýváku na gauč a pustili pohádky. Dusno je již od rána, určitě se něco přižene.

Zatím se cítím celkem dobře, mám z toho radost a hned i lepší náladu, neboť tento stav většinou vydrží i po zbytek dne.

Rodiče Marka dnes mají volno, tak jsme naplánovali nějaké nákupy do nového bytečku, které jsme strategicky řešili během víkendu. Musíme postupně z každé výplaty něco, o to pak máme ze všeho větší radost. Dnes jsou na programu vodovodní baterie, nechceme ty obyčejné z obchoďáku, co po roce již podkapávají, tak jedeme do speciálky na sanitu. Děda bude vymýšlet program pro vnoučka, my s babičkou budeme vybírat.

Vybrali jsme myslím dobře, takový ten cenový střed. Ještě jsme se stavili v obchoďáku a udělali si radost nádhernými fotoalby. Jsou kožené a po dvou v takové knize, no náááádhera, cena pro 400 fotek 300Kč, což je také super! Až minulý týden jsme dali vyvolat loňskou dovču, čekáme vždy na nějaké slevy, tak aby bylo kam zařadit.

Hned jak se Marťásek po obědě vyspal, dali jsme se do zařazování fotek. Malý miluje nejen knížky, ale i alba, vydrží si to prohlížet stále dokola. Vloni jsme s ním byli poprvé u moře, je z toho děsně nadšený. Na PC si fotečky prohlíží několikrát týdně a neustále se dotazuje, kdy už zas poletíme k móóóři? Stačí, aby uviděl na obloze čáru po letícím letadle a hned vesele ukazuje, že letí k moři.

I mně tyto nádherné fotečky plné slunce, radosti a pohody přivedly do nostalgické nálady. Strašně ráda bych jela na dovolenou a udělala nejen malému, ale i sobě radost. Vím, že to letos nebude asi z finančních důvodů možné, ale přesto pořád doufám, že se nám třeba něco poštěstí a vyhrajeme nebo našetříme. V duchu se těším a spřádám představy a plány, vybavuji si loňské zážitky. Byli jsme společně s Markovými rodiči, švagrovou a jejím přítelem, tak nás bylo na Marťáska více a opravdu jsme si to užili, odpočali a nabrali novou sílu.

Ze snů mě vytrhla nevolnost, takže jsem vyzvracela celý oběd. Asi jsem to ráno zakřikla. Hlava mi může prasknout, to asi to venkovní dusno a horko. Musela jsem si vzít čípek a jít se natáhnout, ještě že si Martínek pěkně hraje. Bohužel to neustalo, takhle zle mi ještě nebylo. Byla jsem celkem 7x, malý se rozplakal a stále se ptal, zda už mi je dobře. Hladil mě po vlasech, jak dospělý člověk a ujišťoval "to bude dobrý, mami".

Mám pocit, že malíček úplně přebírá roli Marka, který tu nemůže s námi být každý den a snaží se mi svou čistou dětskou dušičkou dodat tolik potřebnou sílu, abych to všechno zvládla. Jsem z toho šťastná, ale zároveň mám vztek, že tu Marek není, když ho tolik potřebuji. Vím, že to není jeho vina, že jsme se na tom dohodli, že se snaží zabezpečit rodinu, když já jsem doma a nevydělávám, ale i tak to bolí.
Bohužel u nás nemá pracovní uplatnění, tak musí být mimo domov a nevrací se za námi denně.

Musím se uklidnit, takových domácností je přece spousta, jsou na tom i mnohem hůře. Tak jen ať už si venku zprchne, ochladí a pročistí se vzduch a já snad aspoň na chvíli v noci usnu. Potřebuji nabrat sílu na zítřejší plánovaný výlet, tak dobrou!

Související odkazy:
Žlučníková dieta
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 11. týden

obrázek deník



Dětská výživa

dětský bazárek