Hodnotit / sdílet na:

30.09.2009: STŘEDA, CVIČENÍ SI UŽÍVÁM

obrázek deník
Po ránu byl Martínek značně zahleněný, dokonce se tak rozkašlal, že to jednu chvíli vypadalo, že se i pozvrací. Když jsem mu navrhla, že ho omluvím ve školce a budeme si hrát dnes doma spolu, tak odmítl. Nepřemlouvala jsem ho. S dětmi je rád na odpolední řádění na hřišti to už nevypadá, tak ať si s dětmi užije.

Volné dopoledne jsem využila k návštěvě koupelnového studia, abych omrkla obklad do kuchyně za linku. Ten co se mi líbil, tak byl samozřejmě z jejich nabídky ten nejdražší. Potřebujeme však jen dva čtvereční metry, tak by to mohlo doma projít. Zatím jsem neobjednala, musí to nejprve schválit rodinná rada. V zařizování mi Marek nechává volnou ruku, ale pakliže to přesáhne určitou finanční hranici, schvalujeme společně.

Vše jsem stihla tak akorát, abych byla včas ve školce pro malíčka. Hned se mi vrhnul kolem krku. Přišlo mi, že má mírnou teplotu, ale přišla jsem ze zimy a ve školce bylo teploučko, tak se mi to mohlo jen zdát. Cestou domů jsme nakoupili alespoň nějaké pečivo, odpoledne jdu na cvičení, takže zajet na větší nákup vyloženě nestíhám. Dnes je náhradní hodina, je to posunuté kvůli pondělnímu svátku, ale mně je to docela jedno, zda jdu v úterý nebo až ve středu.

Martínek hned usnul, teplotu neměl, ale v očích mu chyběl jeho šibalský výraz, taková ta jiskřička. Spinkal by snad až do večera, musela jsem ho několikrát budit, nepomohla ani zapnutá televize s pohádkami.

Nakonec jsem měla pořádný kvalt. Honem s Koudym, alespoň ho dát vyčůrat a rychle odvést malého k Markovým rodičům. Na cvičení jsem dorazila na poslední chvíli, recepční už zamykala šatny.

Jako naschvál nebylo kde zaparkovat, kus cesty jsem hnala pěšky, srdce mi bušilo, břicho tvrdlo. Nejraději bych se otočila na podpatku a na cvičení se vykašlala.

Nakonec to ze mně postupně vše opadlo, zklidnila jsem se a začala si cvičení vyloženě užívat. Cvičily jsme na velkých balónech, protahovaly se, posilovaly pánevní oblast,... To vše se bude u porod náramně hodit. Cvičitelka postupně všechny obcházela, ptala se, zda nás něco nebolí, zda nám jsou cviky příjemné. Opravdu super, lépe vybrat jsme si snad ani nemohly.

Po cvičení mě holky přemluvily, ať jdu s nimi na bezkofeinové kafíčko a chvíli posedět. Zavolala jsem tedy babičce, zda jim to nevadí, malý byl zatím v pořádku, tak proč ne? Rodiče mi dokonce nabídli, že pokud se zdržím, může u nich dnes Martínek přespat.
Tak hurá, jede se do víru velkoměsta!!!

Související odkazy:
Cvičení na míči - Fit ball
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 26. týden

obrázek deník




dětský bazárek
Užitečné stránky:  Mapa stránek | Použití cookies   Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní