Nová zpráva od Nepřihlášený uživatel
Já jsem si se stresem v a následně také po těhotenství poradila dle mého velice dobře. Byla jsem předtím hodně rozklepaná, asi to znáte všechny, prostě ten pocit vstoupení do něčeho neznámého, neočekávatelného. Objednala jsem si z internetového obchodu https://
www.cibdol.cz/ CBD kapky a skutečně mi to pomohlo ;-)
Dobrý večer, hlavně mě pomáhalo byýt v klidném prostředí s relaxační hudnou a vonnými svíčkami.
ja jsem bola v strese asi len na konci ale vyhnut sa tomu som nemohla a nevedela ako chlap nepocuval zrazu vse mu bolo jedno ja som sama bola na vsetko a tak to aj dopadlo v 5 mesiaci som prisla skoro o syna pak se to nakonec ustalilo a pak zas pri porode sme skoro umreli obaja stres robi svoje po porode nas tatinek vyhodil z bytu lebo si nasiel mladsiu a ja som zo stresu co somnoui a synom bude atd tadsej to tu nejdem vsetko pisat tak som schudla drastycky aj tehotenske kila aj kg navise a nakonieco som vazila ako 15 rocna pubertacka takze hruza. mne by ani tie dychove cvicenia nepomohli iaba niekomu dat riaden kopanec alebo ho zmlatit. no a najlepsie este ktomu som mala poporodne depresie takze vazne somnou,, zabava,, a musela som vsetko zvladat sama nemalasom sa skym porozpravat atd.
Ahojte, přidávám další odkaz, dechová cvičení nejen proti stresu a na celkové uvolnění, ale pomůžou i proti bolestem zad, snažím se cvičit pár minut denně a fakt to zabírá, tak tady ten odkaz:
http://www.youtube.com/watch?v=sbxt1Is-RZg
Mě pomáhá proti stresu dechové cvičení, je právě vhodné i pro těhotné, je super na celkové uvolnění a správný nácvik dýchání ocení člověk i při porodu, chce to hlavně si najít čas, vím jak to je u mě, ale snažím se cvičit pravidelně a pomáhá to, na internetu je víc odkazů, jeden přidávám:
http://www.youtube.com/watch?v=sf4FzRiW2YI
Mě pomáhá proti stresu dechové cvičení, je právě vhodné i pro těhotné, je super na celkové uvolnění a správný nácvik dýchání ocení člověk i při porodu, chce to hlavně si najít čas, vím jak to je u mě, ale snažím se cvičit pravidelně a pomáhá to, na internetu je víc odkazů, jeden přidávám:
http://www.youtube.com/watch?v=sf4FzRiW2YI
scháním těhotenský průkaz,poskytne někdo i vyplněný,děkuji
RE: nervozita z návštěvy doktora
Chce to klid, opravdu klid :D a zasmát se tomu pořádně. pokud je taková jen sestra je to dobry, říkejte si v hlave, že je ubohá a závidí. Nebo treba nemuze otehotnet :) tak je z toho nervozní taky. Urcite to zvladnete hlavne klid:)
nervozita z návštěvy doktora
Ahojky všem, chtěla jsem se zeptat, jestli někdo má nějakou zkušenoust s vysazenou zdravotní sestrou na gyndě :=((
Přestěhovala jsem se do jiného města a hledala jsem gynekologa, našla jsem pana doktora, který mi rodil před 12 lety první dceru a tak jsem si k němu dala kartu, nejdřív jsem byla nadšená, sestřička tam byla skvělá, ochotná.... Po nějaké době jsem otěhotněla a pořád byo všechno v klidu, jenže mám neschopenku a ta mi byla převedená na gyndu, v té chvíli co jsem ji tam převedla se sestřička začala chovat arogantně a odměřeně, jako kdyby mi tu nemocenskou platila ze svého.... Už se tam bojím chodit a vždycky když tam jdu na kontrolu, mám stresem vysoký tlak a je mi špatně od žaludku ....
Pokud by mi mohla některá z vás poradit, písněte mi prosím, jsem z toho už zoufalá, nic jsem jí neudělala a nechce se mi němit tak skvělého doktora, kvůli protivné sestře
RE: premyslim nad kravinama
ahojky, jj, to znám, taky mám nálady, ale úplně hrozný... chvíli jsem v pohodě směju se, jsem šťastná a pak z ničeho nic mě to chytne a je mi vzteky až do breku, jsem protivná na přítele a na dceru, je mi z toho mizerně a jen doufám, že až porodím (což je za 4 měsíce) všechno se změní :-)) neboj, určitě po porodu bude vše ok držím pěstičky
ahoj holky,taky jste tak vztekle v tehotenstvi? ja se divim,ze mi jeste nekdo nerozbil hu** az sama sobe jsem protivna a to neni jen nekdy,ale furt!kazdy den...nejhorsi to je ted posledni mesic,dostavam jen zachvaty vzteku uplne bezduvodne a kdyby to bylo mozne,tak se snad rozebehnu i proti zdi,prijde mi,ze mi nikdo nerozumi a nedej boze,aby si ze me nekdo udelal srandu!!!kolikrat uz jsem se nachytala,jak si nadavam sama sobe pod nos a kdyz jdu po ulici,tak kazdej na me cumi,jak na de*** nejlepsi je,kdyz vyrazim do mesta a kazdych 10 metru( a to neprehanim) se musim zastavit a vysvetlovat lidem,jak je mozny, ze jsem jeste neporodila!!to me zalije takova vlna vzteku,oci mi div nevylezou z dulku a ja v te chvili bych nejradsi zarvala na cele kolo, at jdou vsichni uz do pr*** ze az porodim,tak porodim!!!uz jsme fakt psychicky na dne ze vseho!!!ted v patek jsme meli druhy termin a furt se nic extra nedeje,prijde mi to vsechno nekonecny.minuta je delsi nez cela hodina!ted jeste do toho mam plno kamaradek,ktere jsou bez prace,tak by furt vysedavali u kaficka a hulili jednu za druhou, z toho mam uz taky depky!clovek rad pokeca,ale kdyz je to kazdej den X hodin a uz si nemate co rict,jen na sebe cumite,tak co jako?ja uz jsem taky hned unavena,zada me bolej,ted je furt obskakovat,do prde** to nemaji zadnou soudnost??muzu jim to rikat furt dokola,ze si jdu lehnout,ze jsem unavena, nebo ze se mi to zitra nehodi.vypinam si zvuky na mobilu,ale kdyz se pak jdete podivat za hodinu a vidite tam 13 neprijatych hovoru,tak se zase vzteky rozbrecite..asi je to vsechno hormonama tyhle moje zachvaty vzteku,tak si je nechci nejak znepratelit a v hlouby duse marne doufam,ze jim to dojde.a a spon jeden pitomej den me nechaji byt!!!..proste,jak jsem psala,prijde mi,ze mi nikdo nerozumi,navic pritel je po operaci slepaku,takze ted marodi a jsme spolu 24 hodin denne, tudiz vsechno pak schyta on a pritom za ty moje nalady nemuze...ja jen doufam,ze po porudu takovahle nebudu,jsem fakt protivna i sama sobe...holky,jestli mate nektera taky takovou ,, skusenost,, napiste mi prosim!!!at vim,ze nejsem sama..uz jen to,ze jsem sem napsala se mi celkem ulevilo..holky vsem drzim palecky at vam vse dobre dopadne a at nejste tak vztekle,jak ja..je to fakt neprijemny i vuci okoli...
Těhotenství v pohodě?to určitě ??!
Ahojky, já v těhotnství prožívám samé šoky a stresy, aniž bych chtěla. Přítel ze začátku miminko nechtěl, ale nakonec sme se stím smířili, na potrat bych nešla mě je 23 a příteli 21tak myslím, že nebyl důvod,ale nepřestává mi vyčítat, že už si nebude moct užívat života..Taky sem měla hodně problémů se zhánění mateřské, protože sem pracovala jako OSVČ a neplatila si zvláštní připojištění, takže sem musela hodně počítat, aby mi vyšlo tech 270 dní v posledních 2 letech. S přítelem bydlíme v RD spolu přez 2roky a on ještě chdí poslední rok do školy, takže doufám, že vše dopadne dobře..Taky sme se rozhodli, že bysme měli postavit a zrekonstruoovat ten můj baráček, ale problém byly moje rodiče, od kterých sem domeček dostala, a kteří mi navrhli a nechali namalovat plány, ale jelikož naše představa je jiná, tak sem měla pěkné peklo a stála sem před problémem s kým a jak stevět.Buď s rodičem to by bylo tak na 5let a nebylo by to podle mého a přítel by mě asi opustil, kůli hádkám..no a nebo jít do toho s přítelem a bude to podle mého ale to má zase jiné finanč. nevýhody do budoucna. Takže lítání po úřadech a vyřizování papírů, tak to mám už v pod palcem :) ted se snažím být vklidu..hlavně hodně spinká a chodím nakupovat pro mimčo, sem ted v 22 týdnu tak si snažím vynahradit ty první nervy co sem musela prožít a slzát a smutku dávám sbohem..teď se jen bojím o mimiško..aby dopadlo vše ok a byli jsme všichni šťastní jako rodina..někdy se skutečnosti hold sejdou tak jak by je člověk nečekal
Ja jsem do 35tt studovala, pracovala 20 hodin v kavarne a bydlela ve studentskem dome s dalsima 6ti studentama. Tehotestvi bylo bajecne, moc jsem si to uzivala, partner tenkrat bydlel v jinem meste, ale videli jsme se kazdy druhy vikend. Celych tech 41 tydnu me uteklo jak voda, protoze jsem byla stale na nohach. Nic me nebolelo, nikdy jsem nemela nevolnost, mela jsem krasny vlasy i plet, jen me nesnesitelne palila zaha a zacala jsem nenavidet kuraky. Myslim, ze dalsi tehotentsvi se zase nezastavim, pokud nase mala bude hyperaktivni tak jako je dnes.
Mě bylo s oběma klukama dobře- myslím teda psychicky. Sice jsem na vše byla sama, protože manžel je přes týden pryč, ale máme rodinný baráček, v prvním patře bydlí moje maminka, tak když mi bylo smutno chodila jsem si k ní pokecat nebo jsem pracovala na naší zahrádce. Myslím, že nejlepší lék na stres a smutek je práce, prostě něco dělat. Člověk nemá potom čas být smutný. Nevím ale co bych dělala kdybych třeba krvácela, jako to tady píšou maminky, to bych ani pracovat nemohla, takže bych byla pěkně na nervy!!! Držím všem palce ať jste maminky v pohodě!!
já měla první těhotenství v poho,jen první tři měsíce mi bylo zle po mase.Pak pohoda a na konci jsem byla tak neuvěřitelně klidná, pořád jsem se usmívala.Prostě jsem si to užívala.Teď s druhym je to naopak.První tři měsíce pohoda a pak jak když utne,je mi pořád zle.Malej už je otočenej tak mi leze na horu a já už mám bolavý celý žebra.Jsem nervózní a všechno mě rozhodí.Manžel ze mě nechápe a dcera to chudák odnáší.Jsem nešťatná sama ze sebe.Ale hormony jsou hormony.Jsem ve 34tt tak ještě chvilku to se mnou musej vydržet.