Rodina: Partnerské vztahy

Zdravím Breny,
i když si osobně myslím, že tohle je výsostně gynekologická otázka a měla byste ji konzultovat se svým doktorem(kou), tak mi to nedá a přidám i svůj osobní názor.

Podle mě je těhotenství v takto vysokém věku poměrně rizikové, jak pro vás, tak pro dítě a i samotné početí bude pravděpodobně velký problém. Další komplikací je i vysoký věk vašeho parnera, který celou situaci taktéž komplikuje.

Ještě jsem našla na tomto webu docela zajímavý článek, který se tomuto tématu věnuje:
http://www.naseporodnice.cz/tehotenstvi-po-tricitce-a-ctyricitce.php

mám přítele kterému je 63let a touží po miminku,mě je 46let a mám za sebou 3 děti které jsou dospělé a nežijí s námi a já mám strach že v tomto rozdílném věku nebude asi možné abych otěhotněla tak se ptám co na tom je

Vánoční svátky chápu jako standardní zatěžkávací zkoušku kvality všech vztahů včetně těch rodinných, partnerských. Letos jsem se přesvědčila o tom, že každý to máme takové, jaké to chceme mít.

O svátcích jsme měli doma hosty ze strany manžela a musím říct, že jsem chvilkama pěnila. Jasně :) možná si říkáte, asi nějaký nevychovaný kamarád ze školy, ale oha, problém byl v relativně čerstvé mamince. Nevím jak jinak to napsat, abych to nejak víc nespecifikovala :)

Prostě maminka má 1,5 starou krásnou holčičku, ale drtí ji neustálím a to fakt neustále řvaním, peskování a označováním hrubšími výrazy o neschopnosti a to vše za nesmyslných předpokladů, že by tohle či ono měla vědět. Jako bychom se rodili s poučkou pravidel v hlavně.

Prostě každý to máme takové, jaké si to uděláme, ale tohle se mi z duše příčí a nechápu, proč si někdo pořizuje dítě, když se mu nechce věnovat a krůček po krůčku ho rozvíjet ke spokojenému a efektivnímu zapojení do kolektivu. Jéé :) ta poslední věta zní skoro jak z nějaké sekty, ale prostě vše může probívat v klidu a bez boje a hlavně adekvátně k situaci.

Zkrátka mamky, používejme rozum :) Pěkný nový rok.

Dobrý den , ráda bych Vás poprosila o vyplnění dotazníku k mojí bakalářce :) Jde o dotazník o antikoncepci, at klidně vyplní i mamky a segry a další kamarádky, čím víc tím líp.... Děkuji mockrát

http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/faktory-olivnujici-vyber-kon/

ahojky, kdo se snaží o miminko a ne a ne to přijít, vyzkoušejte ovulační test Predictor fertility. Je jich v balení 7 ks..byla jsem maximálně spokojená, ovulaci mi vždycky ukázal a pak už se nám to hned povedlo!

Když jsem četla tady příspěvky jestli dát nebo nedat otce do rodného listu. Mam 4 letého Kluka. Můj příběh začíná už před 6 lety když jsem ze svým ted už bejvalím otěhotněla. Na dítě jsem snad ani nebyla připravená snad jo. bylo mi tehdy 26. To co jsem udělala si vyčítám skoro každý den. Šla jsem na potrat jen proto abych si udržela chlapa. byla jsem hloupá zamilovaná.Prostě bez mozku. Vstah nám nevydržel moc dlouho,ale pořád jsme se k sobě vraceli. Nakonec jsem otěhotněla znovu to mi bylo 27,když jsem zjistila že jsem těhotná tak už jsem s tím (ani mu nemůžu přijít na jméno.) nebyla. Když jsem mu tu novinku řekla tak řek že at si to udělám jak chci,lae že se vracet nebude. Přemýšlela jsem co mam udělat a nakonec jsem se rozhodla si miminko nechat. Pořád jsem se snažila aby dostal rozum a vrátil se a staral se,ale to pro něj nebylo. Jo hospoda kamarádi a bejvalky nebo nové děvčata to byl jeho život. Do 5 měsíce tvrdil jak to neni jeho. Když jsem šli spolu k lékaři choval se jako by jsme spolu byli. Sám snad nikdy nevěděl co chce. Když se Kubík narodil tak spěchal k porodu. Teda údajně spěchal,ale cesta která trvá 10min mu trvala asi 6 hodin.pak za ním přišel během 8 dnů co jsem tam byli jen 2x. pak jsme ho neviděli 3týdny dokud jsem se nesebrala a nejela za ním. Jako hloupá jsem pořád dělala vše proto aby si vytvořil vstah k malému. Byla to jen jedna velká komedie a je to dodneška. Když bylo malému půl roku dala jsem si první inzerát. Pár chlapků se ozvalo,ale nikdo mě nezaujal nebo jsem měla i strach. nakonec jsem si dala inzerát znova když bylo malému 9 měs. Ozval se na něj človíček který snámi ted je. nejdřív jsem si nebyla jistá bylo to tak zvláštní. nakonec jsme se i sešli a zanedlouho jeli k němu na 14 dní. Bydlel jen 800km daleko a ještě k tomu v jiné zemi. Za 3 měsíce jsme se stěhovali k němu domů. A protože jsem ze svým bejvalím nikdy nebydlela ani jsme nebyli manželé tak jsem se ho ani nemusela ptát jestli můžu nebo nemůžu se s malým odstěhovat. Samozdřejmě že prý mi v tom nemůže bránit,ale nelíbilo se mu to. Ale co se mu vlastně nelíbilo,že už za ním neběhám a nepřesvěčuji ho. Nebo co? Kluka mohl vidět na skype a mluvit tam snim,ale ne to se mu nelíbilo.V čechách jsem byli stejně vždy po měsíci a půl a neměl o něj zájem..Do čech jsme se vrátili po půl roce.Pak ho viděl třeba po 14 dnech a tyhle intervali se prodlužovali. pak za měsíc a půl a někdy až za půl roku nebo třičtvrtě roku. A to jen proto že jsem si dala žádost k soudu jak by ho měl vidět. To nedodržel. Pak jsem si dávala na zvíšení alimentů a to mi začala jeho právnička vyhrožovat že když mu ho nebudu chtít dát tak udělají ekzekuci na dítě. Já mu nezakazovala aby za nim chodil. 2x když byl u nás doma tak mu přítelkyně volá jestli už jde. byl tam 15min. Po jednom soudu ho měl mít hned o víkendu v sobotu a když mi po 10min volá že to ruší že má něco jiného v plánu tak jsem se musela držet. Jindy zas říkal jak by rád když má volný víkend byl ze svou přítelkyní že jí jinak nevidí.Ale že nevídá svého syna to mu bylo uplně ukradené. Jak by mohl být takový člověk dobrým otcem. poprvé když ho chytli za řízení v opilosti tak dostal 10 000,-pokutu a půl roku zákaz řízení. Řídil dál. pak ho chytli znova a to dostal 50 000,- a 2 roky zákaz řízení. řídil opět dál. Když tvrdil že sedačka neni třeba že dřív se taky nepoužívala tak to jsem myslela že ho uškrtim. v práci prohlašoval že dal kluka k adopci. ted že na sms nemám ale audinu jsme si koupili. robilo se nám auto tak jsme ho museli dát pryč. na jiné jsme neměli tak nám mého manžela rodiče dali peníze. To človíčka ze krerým jsem se v prosinci 2008 seznámila přes inzerát jsem si vzala minulí rok v červenci.A máme spolu dalšího chlapečka. Kubík říká táto mému manželovi a mému ex říká jménem. Vstah si k sobě jako táta a syn ani nemohli udělat. Hlavně že dnešní zákony myslí na právo a zájem dítěte. Co se stalo za ty 4 roky bylo z mým ex hodně. to bych tu psala rovnou román.Ale dneska vím že vnucovat se nemá fakt cenu.Jak nemá zájem když se dítě narodí je lepší na vše rezignovat.
Omlouvám se za chyby a Vám co se rozhodujete co je správné bych asi poradila zkuste si promluvit s rodiči. Někdy to vypadá že vás nepochopí,ale stane se i zázrak jako u mě. bydleli jsme u rodičů a díky nim jsme se vyhrabyli i toho nejtěžšího. Přeji vám hodně štěstí.

Ahoj maminy ,
dnes jsem se poprvé přihlásila na nějakou stránku o miminkách :) a o maminkách .Dnes ráno jsem byla poprvé v poradně a dostala těhotenskou průkazku :) .Byla jsem tak štastná a pyšná zároven , že jsem si připadala , jako když jsem si přebírala nějaký vzácný diplom za něco co jsem v životě dokázala :) Fůrt jsem si ji musela prohlížet a říkala jsem si,že budu opravdu máma, že už to mám černé na bílém.Nechce se mi tomu totiž pořád věřit :)
Jenže moje nadšení opadlo hned , jak jsem zavolala přítelovi , který byl rád ,ale prostě nebyl tak strašně nadšený jako já...vlastně proč by měl být?
Někdy jsem si říkala jestli je tohle zprávné rozhodnutí jestli si toho malého podnájemníčka mám nechat ?
Ted se ptám každý den a každičký den mi do života nahrává tolik věcí jít a nenechat si ho .Tolik se bojim.
Abych to uvedla na pravou míru - nejsem štastně vdaná s barákem velkou zahradou a finančně zajištěná , jak jsem si vždy říkala , když budu čekat miminko...
Jsem 21 ti letá holka, která má po boku 19 letého kolouška do kterého jsem už tři roky bezhlavě zamilovaná bydlíme v podnájmu a oba pracujeme od rána do večera , aby jsme měly co chceme , navíc já pracuji na černo což zrovna ted neni ta správná chvíle pro naše podnájemníčka v bříšku co se týče mateřské a toho velkého světa na mateřské dovolené .Vždycky jsem si to plánovala jinak a ted je to tady a i když se oba na miminko těšíme pořád se bojim a ptám se co bude dál, jak se to dá zvládnout .A ani můj mladý přítel mě zrovna od těhlech myšlenek neodvádí pryč , když se ve 3 ráno rozrazí dveře a on ve štastném opojení pozvrací koupelnu a já to musim uklízet...pak si říkám zda má tohle vůbec cenu?Změní se to?Nebo je na tohle prostě opravdu tak mladý a já si to nechci nechat připustit, postará se o nás? Nebo nakonec zůstanu sama?A co pak?
Přeji všem maminkám , aby Vaše polovičky se o Vás postaraly , jak nejlépe dovedou snad i já budu mít to štěstí až se ten malý podnájemníček narodí nebudu mít čas myslet na takové hlouposti a budu si říkat , jak jsem strašně ráda , že je oba mám :)

souhlasím s jančou,že nejde aby se dva co spolu žijí si nikdy nehádali ale jak říkám když ve vtahu přijde mrak tak by měl hned zmizet a zas se ukázat sluníčko.Můj vztah s nyní ex přítelem takový byl,hádek bylo hodně málo,mohli jsme spolu být 24 hodin denně a stále jsme si měli co říct.Když přišla nějaká hádka tak to nakonec bylo jen jakési nedorozumění a zas všecko bylo v pohodě.

Můj příběh je smutný a nějak se v něm ztrácím,nevyznám se ve spoustě věcí a dost mě všechno trápí...biolog.otec mého syna s kterým už přes rok něžiju a nějak se moc nestýkáme tak stále zůstává v mích vzpomínkách a pořád mi něco připomíná to co jsme spolu měli rádi.Tedy hlavně motorky a výlety "pod stan".Snažím se zapomenout ale ty 3 roky co jsme byli spolu,to co všecko jsme spolu zažili( nenávist jeho rodiny vůči mě,žaloba od jeho bratra,snažení o miminko..)se nějak vymazat nedá..Nyní žiji s novým přítelem,mám ho ráda je milý,pozorný ale nevim je tam nějaké ale.Můj syn ho nerespektuje a navíc hodně zlobí,hračky ho nebaví( je mu 22 měs),přítel jen pořád říká že brečí a že ho to nebaví.Jinak ho má rád!!!to ano ale je to nějaký studený ten vztah.Před pár dny se mi přítel v pc podíval na emaily,bez mého vědomí samozřejmě.A zjistil že jsem někomu psala že mi Radek(biolog.otec mého syna)stále zůstává v srdíčku.Jejda,co udělal za scénu.Že bych se styděla to sem napsat.Myslím že je normální že Radek v mim srdíčku stále je,když i občas vzpomínám na kluka před ním.To byl můj uplně první kluk a Radek je druhý ale stim jsem i žila.To chce žárlit na oba moje partnery co byli před ním????Dost mi tim ublížil ,já do jeho soukromí nelezu.Těd mi pořád dělá narážky že jestli až pojedu za rodiči tak aby mě tam vzal Radek.Že aspon si bude moct na odpol půjčit syna.Takhle to dál asi nepůjde??

Zdravím všechny maminky a tatínky!

Jsem studentka psychologie na Masarykově univerzitě a píšu bakalářskou práci, které se zabývá proměnami partnerského vztahu po narození prvního dítěte. Sháním páry ochotné k rozhovoru (asi půl hodinky s oběma partnery zvlášť) s jedním miminkem asi od 3 měsíců do jednoho roku. Jsem z Brna, ale jsem ochotná za vámi dojet i po Moravě, příp. do Prahy. Pokud by se našel nějaký ochotný pár, prosím, aby se mi ozval na mail Spicakova.Lucie@seznam.cz .

Bližší info: Rozhovory bych chtěla dělat v průběhu 2. a 3. týdne v březnu, s tím, že časově se Vám přizpůsobím. Ideální by bylo, pokud by rozhor bylo možné udělat u Vás doma, ale pokud by to možné nebylo, pokusím se zajistit jiné místo, kde by se rozhovor mohl v klidu udělat. Je třeba Váš souhlas s nahráváním na diktafon, ale nemusíte se bát, nahrávky nikdo neuslyší, k bakalářské práci se jako příloha odevzdává pouze přepis rozhovorů, jména budou pozměněná a já mám v podstatě stejnou povinnost mlčenlivosti jako lékař. Počítám, že by rozhovor měl trvat asi půl hodinky a budu ho dělat zvlášť s Vámi a s Vaším partnerem. Pro uklidnění – já rozhovory dělám poprvé a asi budu tedy trochu nervózní :) Většina tatínků se do rozhovorů moc nehrne, tak aby věděli, že i pro mě to bude nová zkušenost :)

ahojky chtela bych raegovat na tvuj proble:otec v rodnem liste,...me je 19 a mam 9 mesicni dite o 20 let starcim pritele tatu jsem do rodneho listu nenapsala.Udelala jsem velkou chybu nejenze tatka neplati na syna ale ani se o nej nezajima.bejt vami tak tam toho tatu napisu at chce nebone. a copak az se ves syn jednou zepta kdo je jeho tata az zjisty ze v RL tatu nema?a navic ty penizky jsou pro vaseho syna a ten zanic nemuze........a kdyz i to nepomuze tak to udelej te jko ja jdejte ho k soudu ja vyhrala martinkovo tata zaplati vzpetne vsechni alimenty a jeste musel zaplatit 20 tis.testy otcovstvy jinak by sel sedet na2 roky..................drzym palce lenka

Ahoj Chandlerko, já sice dítě nemám, ale to co čtu je děs. Já bych asi jednala následovně : jeho bych tam napsat nechala. Jednou si " ho udělal ", tak ať alespoň platí. Ty budeš mrňouskovi dělat oba rodiče. Tak co ? Dneska je všechno drahé až hrůza a nějaká ta libra se může přece hodit, ne :-) Zároveň bych ale zašla k právníkovi a nechala si černé na bílé sepsat, že v případě jakéhokoliv problému, pokud by se semnou něco stalo, tak žádám, aby byl malý svěřen do péče rodičů ( v mém případě asi do péče tchýně ). Ale nejvíc záleží na Tobě a Tvém rozhodnutí. Možná by ale bylo nejlepší se na něj úplně vykašlat na blbce a zapomenout na něj, že vůbec je, protože zachovat se takhle ke svému dítěti umí jen srab a sama vidíš, že to života by Ti nic dobrého nepřinesl :-(

Ahojky, chtěla bych vás poprosit o radu. S manželem mám 16ti měsíčního mrňouska, je to kulíšek. Vždycky jsme měli super vztah. Všechno bylo supr čupr, byla jsem šťastná. Pravda co jsme spolu před svatbou spolu začli bydlet, začli jsme lajdat sex, ale nikdy jsem nebyla nymfomanka. Manžel byl dycky něžný a tak. Narodil se nám mrňousek a když jsme si ho přinesli domů, najednou jako když se všechno obrátí, u manžela jsem šla do pozadí, byl jen malinkej. Nežárlila jsem, to vůbec ne, jen mi to přišlo lít. Většinou, když se to stane, to bývá obráceně :-). Manžel má hodně rád děti - ale za to jsem moc ráda. Kolikrát mi říkal, ať s mrňousem to nedělám takhle, dělám to jinak. Dlouho jsem nic neříkala, i když mi to vadilo, ale pak jsem se začala ozývat. Toužila jsem po něžnostech, když ne přímo po sexu. Prostě mi přišlo jako že nejsme rodina, jsme jen já a malej a manžel a malej, ale jako tři že prostě nejsme. Nehráli jsme si s nim spolu. Takhle to asi bylo do roka malýho, teď se to pomalu začíná jakoby vracet k normálu. Když na to zavedu řeč, manžel říká, že vztah se určitejma věcma mění, že to je normální. Někdy je taky rád sám doma - ale to chápu, protože často to není. Já vím, že to nemůže být s mrňouskem stejný, ale někdy se mi po starejch časech zasteskne, kdyby aspoň někdy něco tak bylo. Moc spolu nikam nechodíme, říká ať to zařídím já a půjde, že nechce furt zařizovat on sám - no asi budu muset. A o sexu ani nemluvim (hned jsem si říkala že se mu asi už nelíbím), to prý ne, i když bych trošku mohla mít menší bříško - ale tlustá nejsem. Sex je opravdu málokdy, už ani nevím kdy. Nymfomanka fakt nejsem, ale někdy bych ráda. Říká ať když chci, začnu já. Někdy si říkám, jestli mě má ještě rád. Jako kdyby už neměl moc zájem o nic, leda že bych začla s něčim já. Přijdu si někdy jako 40 letá řenská a to mi bude 30. Děkuju

Ahoj Lucii, osobní zkušenost nemám, ale od kámošek vím, že v tom nejsi jediná, komu skončila mateřská a najednou tu je problém, jak dál. Souhlasím s tebou, že přinášíš do rodiny až dost, kdyby si tvůj manžel měl platit opatrovnici k dětem a k tomu posluhovačku, tak by asi čučel, kolik si za to řeknou. Některý chlapi zkrátka nechápou, že práce kolem dětí a domácnosti je ještě namáhavější, než ta jejich.Když půjdeš na plný úvazek, což v dnešní době se dvěma dětma bude spíš problém, dostaneš minimální hrubou mzdu 8 tisíc. Sice přineseš domů o něco více, ale ty okolní náklady to pohltí.Děti budou třeba i marodit, budeš muset být každou chvíli na OČR, takže peníze téměř nulové a jednoho dne ti řeknou, že mají paní s odrostlými dětmi, ať ukončíš poměr dohodou. Zkus se s mužem dohodnout, ale než každodenní výčitky a stres, tak je snad lepší tvoje druhá volba. Držím ti pěsti, ať ten tvůj dostane rozum.

Ahojky maminy, potrebuju poradit. otec meho 5ti mesicniho nechce byt zapsan do RL kvuli alimentum - nejsme spolu, protoze nam to neklapalo, dite nechtel, atd. (viz muj prispevek v sekci Tatinek u porodu!!!) Ja ale premyslim (a i moje rodina a pratele se mnou souhlasi), ze by mel na dite platit. on nechce byt vubec v jeho zivote (je to anglican), rekl, ze kdyz ne kazdy den, tak vubec. a platit se mu nechce.ja ale vim, ze muzu naridit u soudu zapis do RL a pote zazadat o alimenty a vyzivne na mou osobu. jake jsou ale nevyhody toho, ze je v rodnem liste? pokud se mi neco stane, on dostane maleho do pece, tzn Tobi byse stehoval do Anglie za nekym, koho nezna, jak by to bylo v pripade vyplnovani formularu za Tobiaska?-budu potrebovat i jeho podpisy a schvaleni? Proste v tom potrebuji pomoct. nejsem majetna zase tolik, abych si mohla dovolit dat malemu vse k plne spokojenosti. prosila jsem ho, aby zustal v jeho zivote, ale marne. A to ne kvuli penezum. Holky, poradte. mam ho nechat zapsat ci ne? moc dekuji