06.08.2009: ČTVRTEK, NAVRCH HUJ A UVNITŘ .....
Teplé počasí vydrželo, tak jsme si na dnešek domluvili pobyt u vody. Večer volala kamarádka Míša, že má dovolenou a plánují s Petříkem plovárnu, tak jestli se nechceme s Martínkem přidat. Na obloze není ani mráček, je nádherně modrá, sluníčko příjemně hřeje, tak proč ne???
Honem frčím na procházku s Koudym a do pekárny pro čerstvé pečivo, ať stíháme včas vyrazit. Tráva je po ránu plná rosy, což se hafíkovi docela líbí a slastně se v ní vyvaluje. Martínek by nejraději válel sudy společně s ním, ale to se mně vůbec nelíbí, tak mu to opatrně vymlouvám.
Na plovču jsme dorazili ještě před Michaelou, tak honem zabíráme dobré pozice, abychom na ty naše kluky dobře viděly. Chodíme s nimi do vody samozřejmě společně, ale občas si chtějí dojít do brouzdalka pro vodu nebo si jen tak namočit hlavičku, což už zvládnou sami, tak ať je přitom můžeme nenápadně sledovat.
Když Míša s Petříkem dorazili, nastalo radostné vítání našich ratolestí. Místo do vody, zalezli hned do stanu, který se nám letos opravdu osvědčil. I na odpolední spaní u vody je super, takže ho teď taháme všude sebou. Je to přímo legrační, sledovat, jak kluci mají svoje dětské hlavičky u sebe a něco si špitají.
Ve vodě kluci dělají přímo psí kusy. Neustále se potápějí a běhají v bazénku sem a tam za nafukovacím míčem, polévají se vodou, ... zkrátka užívají si. Jsme tedy ve střehu a sledujeme, aby na ně někdo omylem nešlápnul nebo je nepřimáčknul ke dnu bazénu. Čím více se ručička hodinek blíží k poledni, tím více lidí, bazény jsou plné a ostaržitosti není nikdy dost. Mně i Míše se zdá voda dost chladná, ale těm našim vodníkům to vůbec nevadí.
Po nějakém čase mají i ti naši lumpíci koupání dost. V bříšku jim docela hlasitě škrundá hlady, takže se jde dobrovolně na deku. Dokonce se nám podařilo přemluvit je i k spánku a to je docela úspěch, protože jak jsou děti spolu, tak se jim nechce, i když melou z posledních sil.
Nastal očekávaný čas lenošení. Teď zas máme hlavy u sebe my dvě s Míšou, abychom si řekly všechny ty zážitky za dobu, co jsme se neviděly a že toho je hodně, to dá rozum.
Kluci jsou pořádně unaveni, takže spí, jak zařezaní, ani ruch, který se nese celou plovárnou, je neprobudí. Střídáme se tedy v hlídání, abychom si každá chvíli zaplavala, slunce opravdu dost hřeje. I když ležíme z části ve stínu, tak krátké ochlazení vodou přijde vhod.
Hned dopoledne si kousek od nás rozložily deky dvě mladé maminky s holčičkami přibližně starými, jako jsou naše děti. To, že přišly celé v růžovém a nejen vypadaly, ale chovaly se jako dvě barbíny, to bych ještě pochopila, ale jejich řeči mi braly dech. Stále dokola přemílaly, kolik momentálně váží, že za léto přibraly z 50 na 52,5 kg, že to je kolem samá celulitida a hrozné postavy, co už dnes snědly a co si ještě mohou dát a podobně. Pak přišla řeč na to, že ony chudinky nemají co na sebe a že už teď zvažují, co vše nakoupit, aby jejich holčičky byly "in" v mateřské školce, do které letos od září nastupují.
Takové starosti bych chtěla mít. Nejraději bych před nimi se svou celulitidou zalezla někam pod deku, jejich pohledy mě přímo probodávají. Mám pocit, že si říkají, "vidíš, tak to je právě jedna z nich .......". Ke všemu mně stále více tvrdne břicho, a to i přes zvýšené dávky magnesia. Na tvrdé zemi nevím jak si lehnout, aby to bylo aspoň trochu přijatelné, bojím se pohnout, aby neviděly moje stehna přímo.
No ale jak se říká, navrch huj a uvnitř fuj, tak to na ně tedy sedělo. Holčičky čůraly hned u deky, kde procházeli ostatní lidé, je nenapadlo to zalít alespoň vodou z bazénu, aby na to nelétaly mouchy. Vrchol všeho byl, když se jedna z holčiček vykadila přímo na chodníčku blízko nás. Když jsem je upozornila, ať si to uklidí, že tu chodí hodně lidí a roznese se to všude, tak hodily nevšímáka a když jsme odešli k vodě, tak se přestěhovaly jinam.
Samozřejmě se to po krátké chvíli rozšlapalo a roznosilo kolem. Mnozí byli jen naboso, takže měli "ohromnou radost". Lidi nadávali, nedivím se, je to docela nechutný a to stačilo vzít kousek ubrousku a hodit hovínko do popelnice, kterých tu je všude dost.
Být za dámu neznamená si na ni jen hrát, ale hlavně se podle toho chovat .......