Hodnotit / sdílet na:

12.11.2009: ČTVRTEK, UŽ TO NENÍ BLEDULKA

obrázek deník
Martínek spinkal celou noc jako andílek., však už bylo na čase. Jen pouhé pomyšlení na předchozí průběhy nocí mi zvedalo vlasy na hlavě. Na dětech je však vidět ten obrovský rozdíl mezi mladým a starým organismem. Onemocnět takto moji rodiče, potýkali by se s nemocí několik týdnů, ale u dětí, jak rychle nemoc přijde, tak většinou i odejde. Martínkovi se začíná pomalu vracet i barva do tváří, už to není taková bledulka, ráno měl už dokonce hlad a sám si řekl o malou snídani.

Včera jsme chtěli slavit Martínkův svátek. Měli přijít Markovi rodiče a sourozenci s partnery, zkrátka veliká rodinná sešlost. Vzhledem k nemoci jsme to odložili. I bez toho jsem ráda, že vše, i když s odřenou hubou zvládám, na chystání hostiny bych dnes neměla náladu ani dostatek sil.

Hodně nám teď pomáhají Markovi rodiče. Otec ráno a večer venčí Koudyho, doveze nákup a oběd od babičky, abychom mohli být pěkně v teple. I na mně asi něco leze, bolí mě celé tělo, hlavně dutiny a ledviny. Je to jako naschvál, zrovna když je Marek pryč, ach jo!!!

Odpoledne jsme si chvíli četli a pouštěli pohádky, ale Martínek se brzy unavil. Pokládal si hlavičku na moje bříško s malou, chtěl se s námi mazlit. Je moc těžké odmítnout rozteskněné nemocné dítě, i když s ohledem na malou bych asi měla. Snažila jsem se mu vysvětlit, že kdyby i mě přepadla jeho zlá nemoc, že by to mohlo jeho sestřičce ublížit, ale nebylo to moc platné. Sice přikyvoval svoji bezelstnou hlavičkou, ale přesto se mi každou chvíli vrhal kolem krku…..

Večer mi hezky utekl při mailování s těhulkou Jíťou. Byla na kontrole u doktorky a ta ji dost vylekala, že se prý začíná trošku otevírat. Hned jí vypsala kontrolku s tím, že se musí pořádně šetřit. Termín porodu má až koncem února, tak ji to dost překvapilo. Měli jet v prosinci s manželem na dovolenou do Špindlerova mlýna, ale zřejmě to budou muset zrušit a snažit se udat poukazy někomu jinému v rodině.

Jitce už také konečně povyskočilo bříško, však bylo na čase. Se svým pidi bříškem za ostatními na cvičení pěkně zaostávala. Celé těhotenství měla na rozdíl ode mne bezproblémové, teď je prý hodně unavená a bolí ji břicho.

Přihoršila si o víkendu, kdy malovali, myli okna a podobně. Manžel měl stále na vše dost času a místo toho, aby vše dělali pomalu a průběžně, chtěl strhnout vše naráz a to se jim zřejmě vymstilo. Bylo mi jí líto, tak mě napadlo, že ji potěším a prozradila jsem, že mám pro ni, tedy pro malého roztomilý dáreček. Samozřejmě hned vyzvídala, jsme obě stejné, nic neudržíme v tajnosti. Zlehoučka jsem tedy pootevřela košík s překvapením, pouze jsem naznačila, ale úplné překvápko bude, až se sejdeme osobně.

Věřím, že bude líp, aby nemusela jít ležet do nemocnice. Je to takový neposeda a nemocnice by ji psychicky zničila. Mají teď doma takové druhé líbánky, tak by to bylo i škoda o něco tak krásného přijít. Manžel se po počátečních problémech konečně zklidnil a definitivně zanevřel na hospodské kumpány. Potřeboval zřejmě víc času, aby se s jejím otěhotněním vnitřně vyrovnal. Teď už se na prcka děsně těší, vypadá to, že z něho bude skvělý táta, což jim ze srdce přeji!

Související odkazy:
Plodová voda
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 32. týden

obrázek deník