04.10.2009: NEDĚLE, NEJSEM TYP NA KAŽDODENNÍ DRBÁRNU

Malý stále kašle, ale teplotu nemá. Homeopatika, co jsem mu v pátek koupila, docela zabrala, už není tak zahleněný. Jsem děsně nevyspalá, jak ho v noci stále kontroluji. Hůř se mu dýchá, takže chrčí, musela jsem ho i převléknout, byl celý promočený. Zpotí se občas i normálně, natož když není úplně fit.

Když se Marek vrátil z procházky s Koudym, vytáhli si s malým lego a šli stavět. Marek je opravdu hodně kreativní, postavili s Martínkem veliké dopravní letadlo pomocí kostek, z úplně jinak tematicky zaměřeného Dupla. Jsou to moji šikulové.

Já dopoledne uklízela a vařila, jak jinak. Včera jsem se pachtila s kynutými knedlíky, které jsem plnila mraženými borůvkami, na dnešek jsem koupila jen mleté vepřové plecko. Od rodičů máme domácí kysané zelí, tak ho dám společně s masem a trochou kořeníčka do papiňáku, zaliju vodou, rychle promíchám, aby se mleté maso nespojilo a za 20 minut je hotovo. Pak už jen dochutím, zadělám zakysanou smetanou, případně ještě zahustím rozmíchanou moukou ve vodě. Nechám chvíli překulit a je uvařeno. Je to rychlé, zelí tomu dá pikantní chuť a s těstovinami to nemá chybu!

Po obědě jsem se musela jít natáhnout. To noční ponocování mi dává zabrat. Celkově jsem taková bez nálady, stále unavená,…. Mám pocit, že si těhotenství absolutně neužívám. Stále lítám po nějakých vyšetřeních, u doktorů jsem pomalu víc jak doma, zbylý čas a energii věnuji malému. Takže shrnuto a podtrženo, výsledkem je pořádná depka.

Odpoledne jsme vyrazili všichni společně na chvíli ven. Celý víkend bylo hezké počasí, ale kvůli malíčkovi jsme byli zalezlí doma jako ti krtci. Poblíž cyklistické stezky jsme potkali celou rodinku známé z pískoviště. Vraceli se z projížďky na kolečkových bruslích, děti seděly pěkně ve dvojmístném vozíku, co se dá přidělat i za kolo.

Vozík mají teprve asi čtrnáct dní, ale děsně si ho pochvalovali. Jejich malému je teprve půl roku, byl ve vozíku připoutaný ve specielní sedačce, dá se tam prý použít i autosedačka a tvářil se velice spokojeně. Malá Hanička je ve věku našeho Martínka, tak hned chtěla z vozíku ven a obě děti se upřímně vítaly.

Jelikož se děti neměly v úmyslu hned tak rozejít, otočili jsme to a šli společně k nedaleké hospůdce. Je to příjemná hospůdka s venkovním posezením, mají tam i malé pískoviště s hračkami pro děti, zkrátka správný byznys. Pivo mělo pořádný říz a i džus nebyl k zahození.

Po chvíli společného diskutování jsem docela pookřála. Když Helča kojila, pochovala jsem si malého Mirečka. Nakonec jsme si s Helčou domluvily na příští týden návštěvu u nich doma Konkrétní datum si ještě upřesníme, protože s dětmi člověk nikdy neví. Zvala nás již několikrát, bohužel pak byli více jak dva týdny nemocní, teď zas do toho omarodil Martínek. Snad už to konečně vyjde, budeme se společně těšit.

Nejsem typ na každodenní vymetání po známých, jsem spíš uzavřená, vystačím si sama. Alespoň si to myslím,... Jenže jiné je to v létě, když venku s malým každou chvíli někoho známého potkáme nebo posedíme s maminami na hřišti. Člověk si popovídá, aniž by to nějak plánoval, ale když je venku hnusně a tohle všechno odpadne, tak občasné žvatlání s někým, kdo je naladěn na podobné notě, přijde určitě vhod.

Související odkazy:
27. týden těhotenství
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 27. týden