25.12.2009: PÁTEK, PRASKLA MI PLODOVÁ VODA

Na dnešní dopoledne jsme byly dohodnuté s Markovou maminkou, že zajedeme do obchoďáku a něco nakoupíme, abych nemusela o víkendu. Vyspala jsem se téměř do růžova a byla jsem taková uvolněná, klidná, jako bych se vznášela na obláčku.

Marek si vzal malého a šel ven se psem. Sotva jsem si udělala vlasy, volala babička, jak mi je, jak se cítím, zda vůbec někam pojedeme. Bylo to, jako by něco tušila nebo dokonce věděla víc, než my všichni, ……… o předpovědi pana doktora z ultrazvuku jsem nikomu nic neřekla, abych zbytečně nepanikařila.

Nejprve mě to zarazilo, ale pak jsem odpověděla, že mi je skvěle a že jsem za chvíli u ní, abych ji vyzvedla a hned vyrazíme za nákupy. Naši včera večer volali, aby nám popřáli krásný Štědrý den, tak jsme se domluvili, že přijedou s dárky až v sobotu. Posledních pár dnů a týdnů toho na mně bylo moc, měla jsem v plánu si dnes v klidu poklidit tu včerejší spoušť a trochu si odpočinout.

Jindy mi v obchodě bývá zle, pobolívá břicho, ale dnes mi bylo dobře, přestože bylo všude hodně lidí. Některé obchodní domy slibovaly nejen povánoční výprodej, ale i určitou procentní slevu na celý nákup. Tak jsme s chutí nejen okukovaly, ale i nakupovaly. Měla jsem výbornou náladu, nic mě nerozházelo, připadala jsem si, jako bych si dala stopečku alkoholu nebo byla lehce ovíněná.

Na odpoledne se babička nabídla, že by přišla a pomohla mi naměřit závěs na okna a nastříhat zbytky lina do šuplíků u kuchyňské linky, aby se hned neodřely dna od hrnků a ostatního nádobí. Marek navrhnul, že kolem 17. hodiny zajede pro benzín a pak hned vyzvedne maminku, aby se nemusela trmácet pěšky.

Jen Marek odjel, přistrojila jsem sebe a malého, venku bylo poměrně chladno a chystali jsme se jít vyvenčit toho našeho dobráka Koudyho. Stáli jsme ruku v ruce mezi vchodovými dveřmi, když jsem ucítila, jak mi po stehnech stéká až ke kotníkům něco příjemně vlahého. Tuto zkušenost jsem měla již z prvního těhotenství, tak jsem si v duchu řekla, holka nepanikař, praskla ti plodová voda!!!!

Hodiny ukazovaly 17.30 a já najednou nemohla nebo spíš nechtěla uvěřit tomu, že už je to tady …. My budeme rodit, budeme mít další dítě!!!! Martínkovi jsem jen stěží vysvětlila, že se nikam nejde, že s Koudym půjde až táta, až se s babičkou vrátí. Vzala jsem telefon a šla hned volat Markovi. Ten si samozřejmě, jako vždy, nechal mobil doma, což jsem zjistila z pronikavého zvonění, které se ozývalo z obýváku. Zbývala tedy babička.

Markova maminka to vzala v úplném klidu, jako že to čekala a že s Markem tedy přijede a sbalí si věci pro malého, aby ho mohla vzít na noc k sobě. Než přijeli, setřela jsem plodovou vodu ze země, vysprchovala se, a překontrolovala obsah sbalených tašek do porodnice.

Když se ozvalo rachlání klíčů, běžel hned Martínek ke dveřím a hlasitě několikrát po sobě volal: „Maminka bude rodit!“ Nevím čím to je, ale asi se začnou tvořit v těle ženy rodičky nějaké hormony, které ji nádherně zklidní a postupně připraví na samotný porod. Veškeré stavy úzkosti a obavy byly pryč, byla jsem to naopak já, kdo musel uklidňovat partnera, aby zbytečně nepanikařil.

Než vyvenčil Marek Koudyho, došla jsem si na WC, abych se zkusila vyprázdnit. Možná to zavinilo to tlačení, ale přišel další velký šplouchanec plodové vody, tak jsem musela znova do sprchy a vyměnit si veškeré prádlo. Babička zatím nabalila vše potřebné pro Martínka a už se jen čekalo, až se vrátí Marek z procházky, abychom mohli vyrazit.

Než za námi zapadly domovní dveře, pohladila jsem ještě alespoň pohledem Koudyho a porozhlédla se po dětském pokoji. Oči mi ulpěly na nachystané dětské postýlce a autě na ovládání, které dostal malíček včera pod stromeček. Bylo mi líto, že si letošní vánoční svátky doma neužiju, ale takových společných svátků ještě bude, alespoň doufám....

Jak vše dosud probíhalo v klidu a pohodě, tak o to horší bylo loučení s malým. Cestou do porodnice jsme ho vysadili i s babičkou u nich doma, ale Marťásek se mně nechtěl pustit, brečel na celé kolo. I mně tekly slzy po tvářích, jen jsme se rozjeli. Celou cestu do porodnice ze mě vytékala plodová voda a tekla pozvolně až do doby, kdy se malá narodila.

Související odkazy:
Porod – první příznaky porodu
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 38. týden