05.06.2009: PÁTEK, PŘÍJEZD MILOVANÉHO PARTNERA
Dnes jsem spala, jako mimino celou noc. Vyspala jsem se přímo dorůžova, to asi proto, že má přijet můj partner, Marťáskův tatínek.
Hned po snídani jsem vyrazila s pejskem na procházku, potom jsme s mamčou a malým jeli nakoupit do města. V Tescu byly slevy nejen na kuřata......, ale i výrobky Nivea, tak jsem nakupovali.
Maminka si vybrala krém, tak jsem byla ráda, že jí ho dodatečně koupím k svátku. Nedáváme si žádné drahé dárky, jednak nemáme nikdo peněz nazbyt a je i těžké stále něco vymýšlet, aby to nebyla zbytečnost. Aspoň maličkost však jistě každého potěší, je to spíš o tom, dát najevo, že člověk na toho druhého myslí, že na něho nezapomíná i přes veškeré vlastní problémy a starosti, že ho má rád.
Sotva jsme se vrátili z obchodu, letěla jsem na záchod zvracet. Na oběd jsem si dala jen polévku a čekala, co to se mnou udělá.
Záhy dorazil můj přítel, milovaný Marek. To bylo vítání, hlavně s malým a naším hafíkem Koudim. Sice se o oba naše kluky starám převážně já (přítel není každý den doma), ale uznávaným páníčkem, hlavně u Kouďáka je on. Chlupy byly během chvilky po celé místnosti, náš buldoček začal s línáním letos až dost pozdě, takže toho bylo skoro na lopatu.
Do toho všeho přijel za námi po práci i můj otec. To bylo radosti, jak na Starém Bělidle. Konečně jsme zasedli všichni společně ke stolu a jako pořádná rodinka jsme zbaštili zbytek výbornýho oběda, po kterém jsem se i já cítila skvěle.
Po obědě jsme šli ruku v ruce s přítelem na procházku. Naši šli k volbáma a vzali Martínka sebou, abychom si s přítelem užili chvilky něžných dotyků a velkých líbaček po téměř dvou týdnech odloučení.
Odpolko chlapi zalehli k fotbálku s Maltou a jelikož bylo teprve 17 hodin a venku bylo hezky, šla jsem ještě s malým a babičkou ven na dětské hřiště. Dělání báboviček a stavění hradů z písku Martínka baví, tak jsme tam vydrželi hezkou chvilku.
Po koupání si malý hrál v pokojíčku s babičkou a dědou. Když usnul, šla jsem občíhnout do kuchyně, jak taťka vykosťuje kuřata, aby z toho byly pěkné řízečky a my nemuseli kupovat drahé prsní řízky. Zpracovali jsme osm kuřat, tak si povezu v termo tašce i domů, to bude bašta. Ze zbytků bude kuřecí vývar. Příště se už do toho pustím sama, vlastně to není nic těžkého a dá se tak hodně ušetřit!
K večeru mi bylo nějak divně, ale vydýchala jsem to. Asi na mně pozitivně působí návrat přítele, který mě držel během noci něžně v náručí a oběma se nám hezky spalo.
To je pro dnešek vše a spolu se mnou se můžete těšit, co přinese zítřek.