10.07.2009: PÁTEK, TAJEMNÝ ZÁVOJ KOLEM ŽIVOTA A SMRTI MICHAELA JACKSONA
Martínkovi je už lépe, sice smrká, ale už to není tak vodovaté, začíná mít i chuť k jídlu, což je dobré znamení. Já se už dva dny také držím, tak mám hned lepší náladu.
Venku dost fouká, sice neprší, ale ještě budeme raději doma, aby mu rýma nezastydla. Už nás to oba nudí, ale zítra plánujeme výlet do lesa, tak snad načerpáme novou energii. Jsme teď oba jak dvě zelinky, třeba nám tváře trochu zčervenají.
Marek nám v poledne volal, že mu kolegové líčili, co je všude hub, že se dají sekat kosou a že z toho dostal chuť na smaženici nebo kyselačku. Navrhl, že si zítra vyrazíme aspoň kousek za město, případně se po lese jenom projdeme a nadýcháme čerstvého vzduchu. Nejprve jsem oponovala, všude píšou, že je letos již dvakrát více nakažených encefalitidou, než tomu bylo vloni, ale Martínek se radoval, tak jsem souhlasila. Máme postřik proti klíšťatům, tak se v lese pořádně ostříkáme a snad si nás ty potvůrky nevyberou za svůj cíl. Nejsme očkovaní, tak se bojím, ale to by člověk za chvíli nemohl vytáhnout ani paty z domu.
Ještě dnes běží zprávy ohledně smrti Michaela Jacksnona, která je stále opředena tajemstvím a dohady. Uvědomila jsem si, jak je vše pomíjivé a že i sláva a peníze nezajistí nesmrtelnost a zdraví nikomu z nás.
Toto úterý 7.7. se s Michaelem, kterému se podařilo změnit populární hudbu 20. století, loučily milióny příznivců, a to buď přímo účastí na tryzně nebo prostřednictvím médií, jenž přenášela vzpomínkový koncert. Nejsem fanynka v pravém slova smyslu, ale Jacksona jsem si ráda pustila, obdivovala jsem jeho zpěv i tanec. Naopak jsem odsuzovala jeho plastické operace, i když jeho přetváření v někoho jiného byl zřejmě určitý druh protestu proti jeho otci a všemu, čím si musel v dětství projít.
Nemohu však pochopit výroky fanynek pubertálního věku, které pláčou na kameru a komentují to tím, že už na světě nikoho nemají, že jim byl vším….. Co si o tom myslí jejich rodina, když to pak vidí v televizi???? Co pociťují rodiče, jenž jim dali život, zázemí, lásku, …… a ony pak vedou takové řeči. Jsem asi už stará nebo jsem ničemu podobnému nikdy nepropadla. Uznávám zkrátka jiné hodnoty, rodina je mi vším a toto se neslučuje s mým chápáním. Ale i tak jsem ráda, že s námi bude Jackson stále, že i naše děti budou mít možnost poznat jeho nezapomenutelnou hudbu, ….