04.12.2009: PÁTEK, VYPADAL JAK ČERTÍ MLÁDĚ
Celou noc jsem spala, jako když mě do vody hodí. Způsobila to asi dobrá nálada z včerejších výsledků v těhotenské poradně. Malá je pěkně otočená hlavičkou dolů, srdíčko jí tepe správnou frekvencí. Dělá nám kočička samou radost, tak jen aby jí to vydrželo po celý život.
Já se neotvírám, tak až na ty opakující se záněty spodku, je vše v pořádku. Nedávno jsem četla, že na veškeré záněty v těle má blahodárný vliv Wobenzym, tak si ho z porodného na zkoušku koupím a uvidíme, třeba to pomůže.
Také mi opakovaně brali krev ohledně vyšetření na protilátky. Minule to nevyšlo úplně nejlépe, tak snad bude tentokrát vše v pořádku. Paní doktorka mi dělala i stěr na streptokoka. Jak se blíží termín porodu, tak už to více hlídají, aby nedošlo k přenosu infekce během porodu při průchodu dítěte rodidly.
Než jsem šla v poledne pro malého do školky, ozvala se kamarádka Helča, zda bych s ní odpoledne nezajela do centra na pokec, že bychom se mrkly i po dárcích pro ty naše ratolesti. Byla jsem ochotně pro, hned jsem vše dojednala s Markovými rodiči, kteří souhlasili.
Ve školce bylo tentokrát hotové pozdvižení. Všechny děti měly oči navrch hlavy a probíraly dnešní zážitky z Mikulášské nadílky. Martínek hned ke mně běžel a mimo čokoládového Mikuláše mi ukazoval vlastoručně vyrobené loutky.
I během cesty autem mluvil malíček neustále o andělovi, jeho vyprávění nebralo konce. Opakoval mi básničku, za kterou ho Mikuláš s andělem moc pochválili. Z čertů má obavy, ale tento prý byl takový maličký a dělal jen samé lotroviny. Točil ocasem, řinčel řetězem, vypadal spíš jako „čertí mládě.“ Musela jsem se tomu přirovnání zasmát, ale vystihl to perfektně!
S Helčou jsme nejprve prošmejdily obchody, měly jsme štěstí na super dětské věci. Pro Martínka sice nic zvláštního neměli, ale vybrala jsem něco pro malou a i Helča pěkně nakoupila. Pro ty naše mužské nikde nic zajímavého neměli, tak jsme zašly na ovocný koktejl a bezva si při něm pokecaly.
Helča si stěžovala na sousedy v bytě pod nimi. Děti tam prý celou noc brečí a rodiče, kteří umístili dětský pokoj na opačný konec bytu, než mají ložnici, vůbec nereagují. To, že nespí sousedé, je jim úplně fuk, hlavně že se oni vyspí. Ráno pak matka odejde se starším dítětem do školky a aby nemusela to mladší oblékat, nechá ho zatím klidně doma. Dítě brečí a brečí, je to snad případ pro sociálku. To ale ještě není všechno. Špinavé plenky hází do koše bez víka za dveřmi, kde je nechají klidně několik dní, takže to na chodbě příšerně smrdííííí. Ještě že nemáme takové sousedy.....