22.05.2009: SLUNEČNÝ PÁTEK, ACH TY NEVOLNOSTI
V noci jsem opět lítala na záchod, jako o závod. Ráno mi bylo celkem dobře, nezvracela jsem, ani se mi nemotala hlava…..
Taťulda si šel zaběhat s pejskem, my s Martínkem jsme se zatím pěkně nasnídali, já jako každý den uklidila.
Když se přítel s hafíkem vrátil, šel pejsek pěkně spinkal, byl úplně hotový. Teplo mu nedělá dobře, je to francouzský buldoček, má plochý čumák a tak nestíhá rychleji dýchat, chladí se jazykem, miluje spíš zimu.
Uvařila jsem oběd, ve mně bohužel moc dlouho nevydržel. Chlapi si chvíli hráli s kostkama až Martínek usnul. Během odpoledne jsem stihla jít zvracet ještě dvakrát, takže jsem byla ze sebe otrávená a partner byl právem otrávený ze mně.
Poslední dobou mi Marek více pomáhá. Vždy když je doma, snaží se dělat vše, oč ho požádám. Já se naopak v jeho přítomnosti více propadám do deprese a sebelitování. Musím toho nechat, nebo mi nakonec ještě uteče k jiné.
Během prvního těhotenství mi bylo taky zle, ale ne tolik. Chodila jsem do práce, nevolnosti jsem měla spíše jen ráno a potom už mi bylo docela dobře. Teď je to oproti tomu tragické, snad to už brzy ustoupí!!!!
Večer jsem šla brzo spát, v televizi klasicky nic nebylo. Malíčkovi pustil Marek ještě slíbenou pohádku dle jeho výběru. Ani jsem neslyšela, když ho ukládal do postýlky, usnula jsem jak dudek!