30.05.2009: SOBOTA, POHLED JAK SMUTNEJ BERNARDÝN

Páteční den proběhl klasicky až na to, že to byl první den, kdy jsem nezvracela.

Zato dnešní noc z pátka na sobotu byla hrozná. Martínek se kolem 4. hodiny probudil s dávivým kašlem a vypadalo to, že bude zvracet. Dostal ze sebe ale jen sliny a spousty hlenů. Docela na to v tomto vlhkém počasí trpí. Musím mu začít zase dávat homeopatika. Pomáhá mu na to Dulccamara. Fakt mohu doporučit.

Vzala jsem ho potom k sobě do postele, což normálně nedělám a spinkal krásně až do rána. Já jsem ale nemohla přes hoďku vůbec usnout, ráno jsem byla jak pytlem praštěná.

Hned po snídani jsme vyrazili ven. Bohužel se mi venku udělalo natolik špatně, že jsme to otočili a mazali zpět. Ach jo, to zas bude den! Žaludek jsem obrátila snad úplně vzhůru nohama, pak jsem se z toho dobrou půlhodinku sbírala.

Začínám být nějak vyčerpaná, vycucaná jak citón. Zmizela jiskra z očí, místo toho na mně v zrcadle kouká jen smutný bernardýn. Počáteční radost se pomalu vytrácí, vůbec nevím, čím to je.

Při prvním těhotenství jsem byla plná energie, síly, usmívala jsem se na okolní svět. Nevolnosti mě sice pronásledovaly až do 7. měsíce, ale jen ty ranní, takže jsem věděla na čem jsem. Teď je to jiné a já se ptám, kam zmizela ta temperamentní Martina????? Snad za to mohou hormony a já se zas brzy najdu, už aby to bylo, jinak nevím....

K tomu všemu je venku už čtvrtý den pořádná zima, s krátkými přestávkami prší, takže trčíme doma, kde už začíná být také nevlídno. Je to jednak depresivní a také se bojím, abychom to neodstonali, přestali už totiž topit.

Hrajeme si, kreslíme, ale moje fantazie už je nějak u konce. Malý poslední dobou u ničeho dlouho nevydrží, o to je to těžší.

Koukám, že nám došly zásoby, lednice je přímo prázdná, tak musíme vyrazit do obchoďáku. Bohužel mi vadí všechny ty lidské pachy a vůně, tak mám hrůzu, jak to tam zvládnu, ale musím!

Bylo to přesně dle očekávání, hafo lidí, vydýchaný vzduch,....Byla jsem ráda, když jsme se doplazili domů, můj žaludek to opět neustál.

K večeru k nám přijela na návštěvu babička, tak byl Martínek nadšený, že taky vidí někoho jiného než jen mě a hafíka. Přivezla nám uvařenou koprovku, tak jsem ji snědla hned na večeři. Pěkně jsem se přecpala. Naštěstí v žaludku zůstala a já si mohla přičíst určitě nějaké to deko navíc. Martínek také zbaštil trochu omáčky s knedlíkama, tak jsem měla vystaráno.

No a večer klasika, dokonce jsem vydržela čouhat na televizi až do pozdních nočních hodin. To je za poslední měsíc asi poprvé. že by další úspěch???

Související odkazy:
Příprava na těhotenství
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 8. týden