Hodnotit / sdílet na:

02.09.2009: STŘEDA, MALÉ DÍTĚ A PEJSEK

obrázek deník
Máme sice už září, ale venku je nádherně slunečno, ani se nechce věřit, že už přijde podzim. Dnes by se dalo jít i na plovárnu, docela mi je líto, že malý už chodí do školky. Ale co, stejně ho budu vyzvedávat hned po obědě, tak můžeme vyrazit k vodě někdy odpoledne.

Včera Martínka paní učitelka moc chválila. Říkala, že je samostatný, poslušný, pěkně mluví, uklízí po sobě hračky a i pěkně jí. Je to vůbec náš Martínek??? Doma máme pocit, že se mu do některých věcí moc nechce, občas i předstírá, že nás neslyší. Bude to tím, že on uznává autority, což jsem zjistila už i na cvičení a na plavání, kde se může přetrhnout, aby ukázal, jak je šikovný.

Samozřejmě jsme měli s Markem velkou radost. Byli jsme přímo hrdi, že paní učitelka Martínka chválila a že to ten náš prcek tak pěkně zvládnul!!! Některé děti plakaly, ale snad si i ony časem zvyknou.

Na dnešek jsem si naplánovala, že se v klidu nasnídáme, nachystáme vše potřebné a na tu osmou budeme ve školce. No jo, to by se ale Martínkovi muselo chtít vstávat. Na stole už voněly koláče s mlékem, otevřela jsem i dveře z ložnice do obýváku, pustila televizi, ale on jen pootevřel oči, otočil se v postýlce na druhou stranu a spinkal dál.

Nakonec jsem musela zvolit razantnější metodu a natvrdo ho vzbudit. I když byl zpočátku nerudný, šel se bez řečí vyčůrat, usedl na gauč a až pohádky v televizi ho definitivně probraly. Nevím, co to s ním je, snad má ze všech těch dojmů více snů, z kterých se nechce probrat.... Normálně vždy vstával ráno poměrně brzy, nějaký čas dokonce už před šestou hodinou a teď, když má povinnosti, tak se mu najednou nechce. Doufám, že je to jen dočasné.

Cestou do školky bereme i hafíka, abychom odbyli ranní procházku. Přivážu ho kousek před školkou ke stromu, ze šatny na něj přitom hezky vidím. Zatím to jde, venku je hezky, na Koudyho neprší, není mu zima. Horší to bude, až se znatelně ochladí. Cestou domů se ještě pořádně projdeme a to samé i v poledne, kdy si jdu pro malého do školky. Večer pak už stačí vyběhnout ven jen na chvíli, dát pejska pouze vyčůrat. Když není Marek doma a jsem na všechno sama, tak je to dost náročné. Vše musím skloubit tak, aby nemusel být Martínek sám doma, když byl miminko, tak jsem ho vždy po koupání naložila do kočárku a ještě rychle vyběhla s hafíkem.

Mohu-li radit, tak s pořizováním pejska počkejte, až vám děti povyrostou. Pokud to chcete dělat dobře a pejska nezanedbávat, tak je to nejen veliká starost, ale i hodně času navíc, kterého kolem malých dětí moc nezbývá, zvláště, je-li na to žena většinu dne sama.

Dnešní odpoledne jsme strávili na dětském hřišti. Slezly se tam všechny maminy, mluvily jsme jedna přes druhou, každá chtěla nastínit dojmy svých ratolestí z prvních dnů ve školce. Zatím to všichni, až na Lucinku, zvládají na výbornou, ale četla jsem, že krize může přijít třeba až po několika dnech či týdnech, tak uvidíme. Děti společně blbly na kolotoči, drandily na kolech, zkrátka jako každý jiný den.

Dokud je venku hezky, budeme děti vesměs všichni vyzvedávat už po obědě, aby si pak mohly ještě pohrát a společně užít nádherné dny. Hodně maminek je do konce roku doma nebo má poblíž babičku, která vypomůže, takže problémy se školkou mohou přijít, až tam ti naši prckové budou po obědě i spát. Na to je však ještě čas, necháme se překvapit, ono se to samo nějak vyvrbííííí.

Související odkazy:
Veš dětská
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 22. týden

obrázek deník



Výživa a vitamíny