08.12.2009: ÚTERÝ, BOLEST BŘICHA JE INTENZIVNĚJŠÍ
Celou noc lilo jako z konve. Sále jsem se budila, špatné počasí na mně působí poslední dobou dost negativně, mám dojem, že i bolest břicha je intenzivnější. Tlak na močový měchýř se poslední dobou také zvýšil. Během noci musím častěji zavítat na toaletu a pak mi neskutečně dlouho trvá, než opět zaberu. Ráno jsem celá rozlámaná, cítím se nevyspalá a někdy i dosti protivná.
Bolesti břicha se přesunují stále víc a víc dolů, jako by ta naše malá kočička chtěla už každou chvíli vystrčit hlavičku se slovy: „Tak tady mě máte!“ Je mi jasné, že si ještě musíme nějaký čas počkat, ale i přes stísněný pocit z blížícího se porodu, bych už konec brala všemi deseti.
Přála bych si nejen zdárný konec mého těhotenského období, ale už se děsně těším, až odhodím ta kila navíc, která způsobují moji nemotornost, únavu a v neposlední řadě i sexuální střídmost. Ke všemu Marek nepatří mezi chlapy, jenž s ženou toto období soucitně prožívají. Chce mít vše při starém a nechápe, že udržet domácnost v nablýskaném stavu mi teď zabere mnohem více času. Škoda, že si to nemůže alespoň na den odzkoušet, možná by pak hnedle změnil názor a spíš přehlédnul, že občas nemám chuť vařit nebo stále dokola uklízet celý byt.
Na druhou stranu s koncem toho všeho přijdou jiné starosti, s kterých mám už teď jisté obavy. Nebude to žádná legrace, přistrojit ráno nejprve malou, pak dohlédnout na Martínka, vzít Koudyho a vyrazit společně do školky, … S tím naším hafíkem to bude zpočátku trochu komplikované, docela by se hodila ještě jedna ruka navíc. Ale co, zvládly to i jiné mamči, tak i já to nějak zvládnu, nemá cenu už teď stresovat.
S příchodem Martínka na svět to bylo asi horší. Měla jsem obavy, zda budu umět to malé křehké stvořeníčko koupat, zda nebudou problémy s kojením, jestli poznám, kdy ho bude něco bolet,…. Zkrátka měla jsem takové ty klasické pochybnosti, jaké má snad každá prvorodička. Nyní mě tohle už tolik netrápí, ale tím, že vím, do čeho jdu, tak mám naopak větší obavy ze samotného porodu, ach jo….
Ze školky jsme jeli dnes i s babičkou rovnou do centra. Martínek byl celý natěšený, měli jsem tam sraz s jednou těhulkou, co se známe z plavání dětí. Jana má s naším Marťou stejně starého Kubíka. Kluky jsme daly do dětského koutku, babička si tam k nim sedla s ovocným koktejlem a my se vydaly na výpravu za vánočními dárky.
Odpoledne uteklo přímo parádně. S Janou jsme nakoupily pro ty naše nenarozené prcky zvukové hračky od Fisher Price. Jsou sice až pro děti kolem 6. měsíce, ale byla na ně docela výrazná sleva. Co se týče hraček pro děti, tak zatím nemohu na tuto firmu dopustit. Martínek si s tím, co už máme pěkně vyhraje a ani jsem nikde nečetla negativní posudky.
Klukům se po našem příchodu do dětského koutku ještě domů nechtělo. Dali jsme si tedy dětmi oblíbené hranolky a mimo jiné jsme s Janou probraly i moje těhotenské cvičení. Miminko čekají sice až na jaře, ale Jana už teď začíná mít dost velké potíže s páteří. Je tedy nejvyšší čas, aby o sebe začala pečovat a alespoň dvakrát týdně se pod odborným dohledem pořádně protáhla. Doma se člověk jen stěží sám k něčemu donutí, to mohu z vlastní zkušenosti jen potvrdit!!!!