04.08.2009: ÚTERÝ, POTÍM SE U ZUBAŘE
Ráno mi přišlo nějak prázdné, chybí mi tu Martínek a s ním to věčné "a próóč"???? Jdu si vyřídit poštu, abych vyrazila na procházku s Koudym. V tom ve mně hrklo, v kalendáři mám na dnešek zapsanou prevenci u zubaře. Úplně jsem na to zapomněla, snad za to může včerejší rozrušení v práci nebo že bych už na mateřské blbla????
Objednaná jsem až na 11. hodinu, tak mám čas dojít s hafíkem, v klidu se nasnídat a vyrazit. Jsem ráda, že už poslední dobou nezvracím, sice mě trápí bolesti v zádech a tvrdnutí břicha, ale furt lepší, než mít žaludek neustále až v krku.
Do zubní čekárny jsem dorazila sice včas, ale asi mají zpoždění, čekají tam ještě dva lidi, takže to bude nějaký čas trvat. Dusno a určité napětí udělalo své, začínám se nepříjemně rosit. Musím se zvednout a jít se projít na chodbu, kde je aspoň o drobítek lépe. Už abych šla na řadu, tohle čekání mě ničí. Mám podezření, že jeden zoubek není úplně v pořádku, ale že bych měla chuť nyní podstupovat nějaký zákrok, tak to ani náhodou.
Vše dopadlo pro mně pozitivně. Paní doktorka mi pouze odstranila zubní kámen, dala potvrzení do těhotenského průkazu a zbytek budeme řešit, až se miminko narodí. Oddychuji si z plných plic a jelikož je už po poledni, zastavím se cestou na ovocný koktejl, abych zahnala hlad a škrundání v žaludku.
Než jsem nakoupila a dorazila k babičce a dědovi, byl už Martínek po odpoledním spaní a vesele si užíval v bazénku. Nechtěl vůbec vylézt, abychom se náležitě přivítali. Tak jsem se uvelebila v křesílku, natáhla si pěkně nohy na židličku a ještě chvíli a asi bych i usla.
Domů jsme dorazili až k večeru a nejdříve jsme museli vyrazit s Kouďákem na procházku. Už na nás čekal a nadšeně nás vítal, je to takový mazel. Bohužel to jsou i povinnosti a když mi není nejlíp a na blízku není nikdo, kdo by se postaral, tak to dá dost přemlouvání a je to občas i dost náročné, to mi můžete věřit!