10.10.2009: SOBOTA, I VĚTŠÍ PUPEK MÁ NĚCO DO SEBE

Na dnešek předpovídali poslední z lepších dnů, od zítřka hlásí další ochlazení a déšť. Chlapi se tedy dohodli, že na sprcháči se bude makat až zítra. Byla jsem ráda, chci odpoledne mýt okna, tak pošlu ty moje uličníky samotné na procházku, ať mám na práci klid. Před vánocemi už pak nebudu plašit, jde spíš o ten pocit čistoty a voňavých záclon zevnitř, venku stačí jeden prudký déšť a hned jsou na okně šmouhy a všechno snažení je hnedle pryč.

Dopoledne rychle uběhlo, když je Marek doma, tak mi ten čas letí dvakrát rychleji. Společně jsme zajeli na nákup, což je u Marka nezvyklé. Chtěli jsme však omrknout náušničky pro tu naši malou. Od rodičů jsme na ně už dostali peníze, tak abychom byli v obraze, co dnešní trh nabízí.

V obchoďáku jsme narazili na čerstvou mamču, z vedlejšího vchodu od nás z baráku. Ani jsem nevěděla, že už porodila, je pravda, že jsme se teď delší dobu nepotkaly. Přišla mi utahaná, smutná. Nějak jsme se nekamarádily, vždy když jsme se potkaly, tak do mě spíš ryla, otázkami, kdy už budu rodit, že vypadám, jako by to mělo každou chvíli přijít …. Ona se naopak pyšnila svým malým bříškem, vypadala super, bylo mi až líto, že já takové štěstí nemám, ale každá holt nabíráme jinde a jinak.

Verča, tak se sousedka jmenuje, po chvíli prohodila, že poslední měsíc těhotenství proležela v nemocnici. Tak proto jsem ji neviděla, prolítlo mi hlavou. Podotkla, že mám štěstí, že mám větší bříško, že ona se potýkala s poruchou tvorby plodové vody, měla ji abnormálně málo. Ke konci prý každý pohyb malého prožívala ve velkých bolestech, musela ležet v nemocnici na pozorování, nic jí kloudně neřekli, ještě, že šlo o první dítě a nemusela shánět hlídání, i tak to bylo pěkně na palici.

Bohužel, zřejmě z důvodu malého množství plodové vody, se malý narodil s vývojovou vadou kyčlí. Prý se to stává, když je plod v bříšku tak natěsno, odnese to často páteře nebo kyčle. Neměla jsem chuť dál něco v tom smyslu poslouchat, bylo mi jí moc líto. Když jí začaly téct slzy, raději jsme se decentně, ale rychle rozloučili.

Je to paradox, celou dobu si myslela, jaké má sexy bříško a nakonec by byla ráda i za pořádný pupek, jen když by bylo mimčo zdravé. Úplně jsem přestala mít chuť vybírat náušničky, v rychlosti jsem nakoupila, Marek si zatím pohrál s malíčkem v dětském koutku, povozili se na letadle a frčeli jsme domůůůů.

Související odkazy:
Vady páteře nejen u dětí
Těhotenství týden po týdnu:
Popis těhotenství 27. týden