Tatínek u porodu, ano či ne?

Přítomnost blízké osoby u porodu využívá v poslední době stále více rodiček, není to nic neobvyklého. Ženu tak k porodu může doprovázet partner, maminka, dula, nebo jiná blízká osoba. Z velké části jsou to právě muži, budoucí tatínkové, kteří vstupují s rodičkou až na porodní sál. Muži tak činí buď pod tlakem své partnerky, nebo zcela dobrovolně, neboť chtějí být do chvíle příchodu miminka na svět u rodičky a držet přitom budoucí maminku pevně za ruku.

Porodníci s přítomností mužů u porodu plně souhlasí, mají s nimi většinou dobré zkušenosti, jen malé procento mužů u porodu omdlévá. Nesouhlasí však s tím, aby přítomnost muže při porodu byla vynucována za každou cenu. Platí pravidlo nezakazovat, ale ani nepřikazovat!

Tatínek, který je účasten porodu z donucení, netvoří s rodičkou sehraný pár a může klidný průběh porodu zbytečně narušit. Přítomnost muže, který špatně snáší pohled na krev, odpuzuje ho nemocniční prostředí a pohled na bolest, je pak naprosto zbytečná. Může napáchat víc škody než užitku, neboť traumatizovaný muž přenáší na rodičku negativní emoce. Pro některé muže je zážitek z bolesti natolik otřesný, že následně nedokážou s touto ženou udržovat sexuální vztah.

Aby mohl být partner ženě při porodu skutečně nápomocen, měl by s těhotnou ženou navštěvovat předporodní kurzy nebo se jinak seznámit s tím, čím může ženě během porodu pomoci. Tatínek, který alespoň částečně ví, co rodičku čeká, dokáže ženu nejen uklidnit, ale může se stát užitečnou spojkou mezi rodičkou a personálem.

Otec během porodu pomáhá ženě nejen překonávat strach z neznámého, ale pomáhá jí zvládat všechny nepříjemné a bolestivé situace. Může tak na vlastní oči vidět, že přivést malého človíčka na svět přirozenou cestou dá každé budoucí mamince pořádně zabrat. Že všechno to hekání a křičení, které provází porodní scény ve filmu, jsou až příliš opravdové, neboť porod je skutečná dřina.

Porod není jen radostná událost, ale je to hluboký zážitek se spoustou bolesti a krve. Avšak otcové, kteří se zúčastní porodu, si vytvoří již v prvních minutách po porodu s novorozencem bližší vztah. Pevné rodinné pouto se tak vytváří mezi všemi zúčastněnými.

Tatínkové, kteří porod svého miminka úspěšně zvládnou, chtějí sami přestřihnout novorozenci pupeční šňůru. Většinu z nich následně naplní příval emocí a s neskrývaným dojetím vzdají holt a poděkování mamince, která přivedla jejich potomka na svět. Je samozřejmé, že každá rodička si tento dík po právu zaslouží!