Porod císařským řezem - císařský řez

Císařský řez je nejčastější porodnickou operací, která ukončuje těhotenství. Je vynikající možností pro záchranu zdraví a životů matek a dětí v případě, kdy porod nemůže proběhnout spontánně. V České republice se rodí císařským řezem více jak 16% porodů. Otázkou však je, nakolik jejich počet odpovídá skutečně reálné potřebě. Přestože je tato operace běžně prováděna, mohou i zde nastat pooperační komplikace.

Opakované řezy na děložní stěně a následná těhotenství samozřejmě zvyšují riziko samovolného prasknutí děložní stěny i v časnějších stádiích těhotenství ještě před dokončením vývoje plodu.

Nejčastější důvody k provedení císařského řezu:

• poloha plodu koncem pánevním (při předpokládané hmotnosti plodu nad 3500 g u prvorodičky, nebo 3800 g u vícerodičky, dle pak u plodů o hmotnostech mezi 750 a 1500 g nebo plodů v poloze koncem pánevním naléhající jinak než zadečkem)
• příčná poloha plodu
• špatné naléhání hlavičky v porodních cestách
• výhřez pupečníku
• dvoučetné těhotenství (jiné polohy plodů - jeden hlavičkou, další pánevním koncem)
• trojčetné a vícečetné těhotenství
• nedostatečné zásobení plodu kyslíkem
• opakovaný (po dvou předchozích) císařský řez
• nepoměr mezi velikostí hlavičky plodu a pánví rodičky
• vcestná placenta nebo předčasné odloučení placenty
• lokální infekce v oblasti porodních cest (herpetické puchýřky, ...)
• silný zánět v oblasti plodového vejce
• překážky v porodních cestách (vcestný myom, tzv. uzel ze svaloviny dělohy)
• onemocnění matky se závažným průběhem (astma, cukrovka, srdeční vada, oční onemocnění s postižením sítnice, vysoký krevní tlak, ...)

Provedení operace

Tato operace se provádí:

• primárně (plánovaně) - důvod k výkonu je znám již dopředu během těhotenství, a to například z důvodu znalosti anatomických rozměrů porodních cest, kdy je dopředu zřejmé, že se dítě touto cestou vzhledem ke své velikosti nemůže narodit
• sekundárně (akutně, neplánovaně) - při náhlém ohrožení matky nebo plodu

Běžný císařský řez je veden většinou příčně asi 2 cm nad stydkou sponou. Délka řezu je přibližně 10 cm a operace trvá zhruba 30 minut. Někdy je preferován přístup z podélného řezu od pupku dolů (silně obézní rodička, předchozí operace v tomto místě ...).

V případě, že porod císařským řezem není akutní, provádí se nalačno. Před výkonem se provádí oholení rodičky, vycévkování močového měchýře a žena dostává přípravné léky pro anestézii.

Operativní výkon může být proveden:

• Ve svodné (místní) anestézii (epidurální nebo spinální), kdy je pacientka při vědomí. Anesteziolog zavede katétr do páteřní oblasti. Tento typ znecitlivění je výhodný z důvodu nižší zátěže anestetiky pro plod a také pro možnost bezprostředního kontaktu matky s novorozencem ihned po výkonu.
• V celkové narkóze - nutnost rychlého vybavení plodu, stav po operaci v oblasti bederní páteře u matky ...).

Při konzervativní metodě císařského řezu (plod je z dělohy vyjmut a děloha ženě dál zůstává) se po vybavení novorozence operační ranou porodí i placenta. Děloha se zreviduje od drobných zbytků lůžka. Po operaci je pacientka intenzivně sledována a dostává příslušné léky k tlumení bolesti, infúze k zavodnění atd.

V případě nutnosti radikálního císařského řezu, ke kterému se přistupuje v nezbytných případech (nenapravitelné prasknutí dělohy, neztišitelné krvácení), dochází k odebrání nejen plodu, ale i dělohy (hysterektomie).

Nejčastější komplikací při císařském řezu, která ohrožuje rodičku i na životě, je krvácení. Může se vyskytnout přímo v průběhu operace, nebo v horším případě jako krvácení do dutiny břišní v pooperačním období.

Velmi nebezpečnou komplikací může být také embolie (ucpání cévy), infekce v operační ráně, operační poškození střev, poškození nebo infekce močového měchýře či močovodu.

Během normálního (spontánního) porodu se žena ocitá v situaci, která se nikdy jindy v jejím životě neopakuje. Je vystavena hormonálnímu působení, které jí napomáhá překonat značné útrapy porodu a přispívá k radostným zážitkům z mateřství.

Rozdíl v psychice žen po spontánním a operativním porodu bývá velký, ženy po císařském řezu častěji trpí poporodní depresí.

Operací může být také narušeno navázání kontaktu s miminkem, mnohdy je ohroženo i kojení. Novorozenci po sekci bývají v horším stavu, zvláště z hlediska adaptace na nové prostředí, často mívají problémy se samostatným dýcháním.

Propuštění rodičky z nemocnice po císařském řezu (při nekomplikované rekonvalescenci) je obvykle po pěti až šesti dnech. Doba pobytu v nemocnici je tedy dvakrát delší než při porodu přirozenou cestou.