Těhotenství a riziko skryté v negativním Rh faktoru matky

Pokud mají matka a dítě rozdílný Rh faktor, mohou se v průběhu těhotenství vyskytnout komplikace, kterým se lze vyhnout pouze včasným diagnostikováním a moderními léčebnými metodami.

Již na začátku těhotenství je matce odebrána krev a zjištěna krevní skupina včetně Rh faktoru. Pokud je Rh negativní (Rh-), tj. bez antigenu, zjišťuje se i krevní skupina + faktor otce. V případě, že je otec neznámý nebo si těhotná žena není jista, kdo je otcem budoucího dítěte, je k ní přistupováno, jako by byl otec Rh pozitivní (Rh+), tj. jeho krev je s antigenem. V Česku má zhruba 90% obyvatel krev Rh pozitivní a pouze 10% Rh negativní.

Žena s negativním faktorem (Rh-), kde otec je Rh+, je po celé těhotenství intenzivně sledována na protilátky, jelikož dítě může zdědit pozitivitu po otci. V případě rozdílného Rh faktoru matky a plodu může totiž imunitní systém matky považovat nenarozené dítě za ohrožení a vytvářet proti němu protilátky. Případná léčba probíhá jak na straně matky, tak u dítěte, vždy závisí na stupni onemocnění.

První těhotenství s negativním Rh faktorem matky, jejíž plod má po otci Rh pozitivní (Rh+), probíhá většinou bez komplikací. Při každém těhotenství se však placentou nebo při porodu dostane malé množství krve dítěte do krevního oběhu matky. Tělo matky se následně chrání a začne produkovat protilátky proti krevním buňkám dítěte.

V případě dalšího těhotenství ženy s Rh-, kdy je plod opět Rh pozitivní, stačí už jen malé množství jeho krve, které se dostane do matčina krevního oběhu, aby její imunitní systém začal tvořit velké množství protilátek. Ty mohou vniknout do těla plodu, kde začnou ničit jeho červená krevní tělíska, která slouží k zásobování kyslíkem.

Ultrazvukem lze měřit rychlost průtoku krve mozkovými cévami dítěte a tak se pozná, zda dítě trpí anémií a jak je závažná. Pokud během těhotenství množství protilátek výrazně vzroste a dítě trpí těžkou anémií, dostává ještě v děloze přes pupečník transfuze, dokud se hodnoty jeho krve nezlepší. Někdy je dokonce nutné přistoupit k vyvolání porodu.

Důsledkem nadměrné tvorby protilátek v matčině těle je hemolytické onemocnění plodu, které může mít za následek chudokrevnost. Dítě má tak v krvi příliš málo kyslíku a jeho srdce musí více pracovat, aby zajistilo zásobování organismu. Toto onemocnění může mít za následek i těžkou novorozeneckou žloutenku, která se dá však léčit UV zářením nebo může vést až k poškození mozku. V krajním případě může dojít k potratu, či odumření plodu ještě před porodem.

Aby k tomu nedocházelo, měla by matka přibližně v 28. týdnu těhotenství a potom v prvních 72 hodinách po porodu dostat injekce imunoglobulinu. Imunoglobulin se podává těhotným ženám s negativním Rh faktorem také v dalších situacích, při kterých mohlo dojít k průniku krve plodu do krevního oběhu matky.

Další důvody pro podání imunoglobulinu:

• potrat
• interupce
• mimoděložní těhotenství
• vaginální krvácení během těhotenství
• amniocentéza a choriocentéza
• zranění břicha v těhotenství (např. při autonehodě)

Injekčně aplikované protilátky zabrání při další graviditě tvorbě velkého množství protilátek, které by mohly způsobit rozpad červených krvinek plodu. Jako těhotenství je třeba brát i prodělaný potrat, po kterém je také nutné aplikovat injekci s protilátkou.