Průduškové astma
Průduškové astma se vyskytuje u velkého procenta obyvatelstva, vzniká nejčastěji
na genetickém a alergickém podkladě. Postihuje lidi jakéhokoliv věku, nejčastěji se však
rozvíjí již v dětském věku a postihuje především
chlapce. Vyskytne-li se astma
v těhotenství, je vždy nutné, aby byla těhotná žena pod dohledem lékaře, jinak by mohlo dojít ke komplikacím.
V případě astma jde o onemocnění, které
postihuje dýchací cesty a projevuje se charakteristickým souborem příznaků, z nichž nejzávažnější je
dušnost (pocit ztíženého dýchání způsobený zúžením průdušek). Mezi další příznaky patří suchý, dráždivý kašel, který se objevuje
především po ránu.
Příznaky průduškového astmatu:
- noční dušnost
- dušnost při nebo po tělesné námaze
- dráždivý chronický kašel
- opakující se záněty průdušek
- záchvaty kašle při emocích - pláč, smích
- kašel vyvolaný kontaktem se zvířetem
- kašel při pobytu ve starém, prašném a vlhkém domě
- kašel vyskytující se v určitém ročním období
Nedaří-li se dostat astma pod účinnou kontrolu, může přinášet nemocnému
významná každodenní omezení. Při
horšícím se průběhu onemocnění se prohlubuje postižení průdušek, kterými proudí vzduch do plic. Průdušky jsou postiženy alergickým zánětem,
jsou sevřené a jejich průsvit je navíc zúžen oteklou sliznicí a ztluštěním jejich stěn. Takto vzniklé zhoršení průchodnosti dýchacích cest vede k
silné výdechové dušnosti.
Možné průvodní znaky astmatu:
- otok sliznice
- nadměrná tvorba hlenu
- ztížené dýchání
- pískoty a vrzoty při výdechu
- stažení dýchacích cest
- výdechová dušnost
- bolest na hrudi
- celková únava
- slabost, vyčerpání organismu
Lékaře při podezření na astma zajímá celkový
zdravotní stav vyšetřovaného (dosud prodělané nemoci, užívání léků, výživové zvyklosti, prostředí, ve kterém žije, popřípadě pracuje, kontakt se zvířaty, apod.), ale i
rodinné údaje ohledně nemocí, zvláště pak
výskyt alergií a astmatu v rodině. Fyzikální vyšetření se v zásadě neliší od běžného vyšetření pediatrem nebo internistou.
U velmi malých dětí je diagnóza průduškového astmatu stanovena po 3 epizodách obstrukční bronchitidy charakterizované
sípáním při obtížném dýchání a kašlem. Každému dítěti, u kterého se takové stavy objeví, by mělo být provedeno alergologické vyšetření.
Alergolog věnuje zvláštní pozornost stavu kůže, očních spojivek a víček, nosní sliznice a poslechovému plicnímu nálezu.
Na základě anamnézy lze pak přistoupit k cíleně provedeným kožním testům, jde o
bodový test nazývaný
prick test. Před provedením testu je nutné na jeden týden přerušit podávání léků, které by mohly výsledek ovlivnit. Jde hlavně o skupinu antihistaminik.
Kožní testy se provádí většinou na kůži předloktí. Nanáší se
kapky čistého alergenového roztoku o známé koncentraci. Měří se velikost zarudnutí a pupenu. Pozitivní odpověď se počítá již od pupenu s průměrem 3 mm. Pro provedení kožního testu nejsou
žádná věková omezení. Jednoduchost testu a nebolestivost dovoluje provedení testů
i u kojenců.
Kožní testy jsou základním vyšetřením, poskytují rychle první informace ohledně alergie vyšetřovaného.
Doplňujícím vyšetřením je vyšetření specifických
alergických protilátek z krevního odběru. Jelikož je toto vyšetření finančně velmi nákladné, využívá se pouze v případě, kdy kožní testy nevypovídají o příčině alergie nebo je z nějakého důvodu nelze vůbec provést.
Vyšetření funkce plic je nedílnou součástí diagnostiky astmatu.
Spirometrii je možno provádět u dospělých i u spolupracujících dětí, přibližně
od věku 4-5 let.
Možné rizikové a podpůrné faktory, které přispívají ke vzniku astmatu:
- alergie - pyly (pylová zrnka rostlin, stromů a keřů)
- alergie - roztoči (mikroskopičtí živočichové, kteří se nalézají zejména v domácím prachu, žijí zejména v kobercích, čalouněném nábytku a matracích postelí)
- alergie - prach, částice z kůže a srsti koček, psů a jiných zvířat
- alergie - potraviny
- stres
- dědičnost
- respirační infekce
- znečištěné ovzduší - smog, zplodiny spalování atd.
- znečištění interiérů - aerosoly, nátěry, bakterie atd.
- kouření - pasivní i aktivní
- nedostatečné větrání bytů a domů
Léky určené k léčbě astmatu se podávají
především inhalačně. U kojenců a malých dětí jsou častěji využívány také některé léky ve formě
sirupové, inhalační forma je však nejvýhodnější i v této věkové skupině. Podle stupně astmatu lze dávky léků měnit, ale i kombinovat. U dětí a v určitých případech dospělých astmatiků, je možno podávat dlouhodobě i léky
bez kortikoidů.
Léky pro léčbu astmatu dělíme na:
Úlevové (záchranné) - slouží k zastavení astmatického záchvatu. Jejich účinek nastupuje rychleji a většina z nich má krátkou dobu účinnosti. Nepoužívají se pravidelně a dlouhodobě.
Léky
s protizánětlivou aktivitou (kontrolující astma) - užívají se pravidelně a dlouhodobě každý den i v době, kdy astmatik nemá obtíže. Chrání dýchací cesty, hojí zánět a brání vzniku a opakování dušností a dalších záchvatů.
I když astma
nelze zcela vyléčit, lze nad ním
udržovat kontrolu. Poté mohou i astmatici žít normální
plnohodnotný a aktivní život, v noci mohou nerušeně spát a vyhnout se velmi nepříjemným astmatickým záchvatům.