Anafylaktický šok (anafylaxe)
Objev anafylaxe v roce 1902 patří dvěma francouzským badatelům, Portierovi a Richetovi. Jedná se o extrémní, život ohrožující formu
alergické reakce na
podání alergenu. Život ohrožující symptomy se vyskytují většinou na více orgánech. Nejtěžším projevem anafylaxe je
anafylaktický šok, k němuž nejčastěji dochází
po injekčním podání alergenu nebo
po bodnutí hmyzem. Závažné reakce po přijetí alergenu ústy nebo vdechnutím jsou méně časté.
V případě anafylaxe dojde po styku s alergenem
k přehnané imunitní reakci. Nadměrná tvorba protilátek ovlivňuje další imunitní buňky, které potom odpovídají za projevy
alergie.
Při
imunologické reakci zprostředkované protilátkami třídy IgE dochází k interakci mezi molekulami IgE na receptorech senzibilizovaných buněk a spouštěčem (alergenem).
V případě, že se imunologické reakce nezúčastní IgE protilátky, ale
jiné imunologické mechanismy, jedná se o anafylaxi nealergickou. Léčebné postupy i klinické projevy jsou však shodné. Se vzrůstem počtu alergiků v populaci lze předpokládat
nárůst anafylaxe.
Ohrožující symptomy při anafylaxi postihují:
- kůži - návaly horkosti, kůže je zarudlá, pocity svědění, atopický ekzém, kopřivka
- oči - mžitky před očima, otoky, světloplachost, svědění, slzení
- horní cesty dýchací - kýchání, chrapot, kašel, otok sliznic
- dolní cesty dýchací - dušnost, zrychlené a usilovné dýchání, zástava dechu, tíha na prsou
- zažívací trakt - nevolnost, zvracení, průjem, křečovité bolesti břicha
- kardiovaskulární systém - tachykardie, arytmie, infarkt myokardu, srdeční zástava
- neurologický systém - bolesti hlavy, závratě, strach, mdloby, studený pot, mrazení
- urogenitální systém - děložní křeče
Anafylaxe často začíná kožními příznaky, následuje nauzea (nevolnost), usilovné dýchání, tíha na hrudi, bolesti břicha.
Ohrožení života vzniká především výrazným
poklesem krevního tlaku. Nadměrné vyplavení hormonu histaminu způsobí roztažení cév celého těla a do srdce se přestane vracet krev. Dalším problémem je
otok (mimo místo bodnutí je nejdříve vidět na očních víčkách) a
stažení svalů dýchacích cest, což vede k
astmatickým problémům. V nejtěžších případech může vést anafylaktická reakce k šoku a úmrtí postiženého.
Na anafylaktickou reakci bychom měli pomýšlet vždy při
náhle vzniklých obtížích provázených svěděním očí, kopřivkou a dušností, které vznikly do
několika minut po kontaktu s některou alergenní látkou.
Anafylaxí jste
nejvíce ohroženi v případě, že jste se již v minulosti setkali s projevy zvýšené citlivosti na některou látku. Podmínkou vzniku anafylaktické reakce je obvykle
předchozí kontakt s dráždivou látkou (vdechnutí, požití, dotknutí, ....). Alergii si tak můžete časem vybudovat v podstatě na cokoliv.
Nejčastější alergeny, které mohou vyvolat anafylaxi:
- Potraviny - ořechy, podzemnice olejná (arašídy), ryby, měkkýši, vejce, mléko, některé druhy ovoce
- Některé léky, vakcíny a séra
- Jed - medúzy, hmyzí (vosa, včela), hadí (zmije)
Anafylaktická reakce vyžaduje
okamžitou první pomoc a co nejrychlejší odbornou
lékařskou péči. Zvýšené opatrnosti je třeba dbát již při zdánlivě nezávažných projevech alergie. Anafylaktická reakce někdy končí i
resuscitací.
Vznik anafylaktické reakce
nelze předpovědět. Už při mírných projevech alergie je tedy vhodné pomocí
alergologického vyšetření určit přítomnost a typ přecitlivělosti a podrobit se příslušné léčbě. Příznaky alergie mohou zmírnit např.
antihistaminika a kortikoidy.
Další informace
Přehled nebezpečných situací