Hodnotit / sdílet na:

Nadměrné pocení (hyperhydróza)

Kůže na celém těle obsahuje potní žlázy, které vyrábějí pot. Jejich aktivitu řídí nervový systém a hormony. Potní žlázy, kterých je v těle zhruba dva miliony, jsou uloženy v nejnižší vrstvě kůže a spirálovitými vývody vylučují pot na vrchní vrstvu kůže. Pot je slaná tekutina obsahující 99% vody a 1% močoviny a odpadních látek.

Pocení je velmi důležité, působí jako termoregulační nástroj. Zbavuje tělo nadbytečného tepla, vyrovnává tělesnou teplotu, abychom se nepřehřívali. Tělo se tak nejen ochladí, ale s potem odcházejí ven i škodlivé látky, dochází k očistě organismu.

V normálním prostředí produkuje tělo cca 0,5 litru potu. Nejvíc se potí dlaně, chodidla, podpažní jamky, oblast pod ňadry a třísla. Jelikož se na pocení podílí i nervový systém (hypotalam), reagují potní žlázy přiměřeným zvýšením potu nejen na zvýšené teplo (horečka, pobyt v přetopené místnosti, na slunci, nadměrná fyzická námaha, sport) a nadbytek tekutin, ale i na výkyvy nálad a zvýšený stres.

Mimo silnější pocení, z výše uvedených příčin, existuje však i nadměrné pocení (hyperhydróza), při němž může dojít k oslabení organismu a vyvolání zdravotních obtíží.

Velké ztráty potu, které v extrémních situacích dosahují až 1,5 litru za hodinu, mohou mít za následek kritický úbytek tekutin, což vede k dehydrataci, zhoustnutí krve, poruchám oběhu a metabolismu, nebezpečnou ztrátou solí. Trvalý nedostatek solí se následně projevuje vyšší únavou, zhoršováním paměti, sníženou koncentrací. Mezi nejvíce ohroženou skupinu se řadí kojenci, děti a senioři.

Nadměrné pocení (hyperhydróza) se nejčastěji projevuje:


  • na dlaních
  • na čele
  • nad horním rtem
  • v podpaží

Množství vyprodukovaného potu převyšuje objem, který by odpovídal potřebě kontrolovat tělesnou teplotu. I přes vědecké výzkumy si nejsou lékaři jisti, co tuto nemoc způsobuje a proč se projevuje jen na některých částech těla. Soudí se, že jde o dílčí poruchu části mozku zodpovědné za spouštění pocení.

Některé z příčin, jež mohou vyvolávat nadměrné pocení:


  • Infekční nemoci - bývají provázeny horečkou nebo zvýšenou teplotou, tělo se následně více potí. Horečka je přirozenou obranou, pokud není příliš vysoká a neoslabuje organismus, je lépe ji uměle nesnižovat. Nadměrné vylučování potu je třeba vyrovnávat zvýšeným příjmem tekutin, aby nedošlo k dehydrataci.
  • Neléčený diabetes (cukrovka) - objevuje se zvýšené pocení a močení.
  • Zvýšená činnost štítné žlázy - mezi průvodní jevy poruchy žlázy s vnitřní sekrecí patří i nadměrné pocení.
  • Vysoký krevní tlak - náhlé zvýšení tlaku spojené s oběhovými problémy bývá provázeno nadměrným pocením.
  • Období hormonálních změn - tato období provázejí časté návaly horka spojené se zvýšeným vylučováním potu, hlavně v noci (puberta, těhotenství, menopauza). Po nastolení hormonální rovnováhy se proces pocení upraví.
  • Problém vnitřních orgánů - nadměrné vylučování potu je druhotným příznakem onemocnění srdce, plic, ledvin, slinivky, žlučníku, který po vyléčení vymizí.
  • Zduření lymfatických uzlin - zejména noční dlouhodobé silné pocení může doprovázet nejen zduření uzlin, ale i plicní onemocnění a podobně.
  • Obezita - častou příčinou nadměrného pocení, po redukci váhy se pocení většinou upraví.
  • Špatná životospráva - konzumace příliš horkých, smažených a ostrých jídel a nadměrné pití alkoholu a kávy, může zvýšit pocení.
  • Stres, deprese a úzkostné stavy - jelikož je pocení řízeno nervovým systémem, reaguje tělo mimo jiné i nadměrným pocením na jakékoliv vybočení z normálu (leknutí, obavy, změny nálad, tréma apod.).
  • Zduření lymfatických uzlin - Noční pocení - dlouhodobé silné pocení (zejména noční) může doprovázet plicní onemocnění, zduření lymfatických uzlin, atd.
  • Některé typy rakoviny mohou způsobit noční pocení.
  • Abstinenční příznaky - při vysazení některých návykových látek může dojít k vylučování tzv. studeného potu.

Co dělat v případě silného pocení?


  • Navštívit lékaře - co nejdříve navštívit lékaře, který určí další odborná vyšetření.
  • Snížit konzumaci - řídkých a vodnatých jídel, ovoce, ovocných šťáv, kečupů, cukru a sladkostí, konzervovaných potravin, alkoholu, léků a drog.
  • Doplňovat hladinu minerálních solí - s potem dochází k vysoké ztrátě hořčíku (Mg), jednoho z nejcennějších prvků. Běžnými potravinami již nelze tento minerál v dostatečné míře doplnit, proto je nutná konzumace potravinových doplňků. Hořčík hraje významnou roli nejen při regulaci vnitřní teploty, ale působí proti stresu, bez něj neproběhne adekvátně žádná biochemická reakce.
  • Pít močopudné čaje - snižují v těle množství tekutin, které by jinak bylo vylučováno kůží. Mnohé bylinné směsi navíc příznivě upravují činnost jater a ledvin.



Dětská výživa

dětský bazárek