Rizikové těhotenství - nemocenské dávky a výše mateřské (PPM)

Rizikové těhotenství je obecný název pro všechna těhotenství, kdy je podezření, že je těhotná žena nebo plod nějakým způsobem zdravotně ohrožen. Jde například o hrozící potrat nebo předčasný porod, krvácení v těhotenství, nízce nasedající placenta, podezření na vývojovou vadu plodu, Rh inkompatibilita či podezření na nedostatečnou funkci placenty.

Pokud u ženy probíhá rizikové těhotenství, musí dodržovat určitý klidový režim, ženy zaměstnané musí nastoupit na nemocenskou. Šest týdnů před plánovaným termínem porodu ukončí gynekolog ženě s rizikovým těhotenstvím nemocenskou a žena nastoupí na mateřskou (PPM).

Zda má či nemá těhotná žena nárok na nemocenskou a následně i na mateřskou (PPM) ovlivňuje nejen forma, ale i délka zaměstnání, zda žena pracuje jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) nebo jde dokonce o ženu nezaměstnanou.

Výše PPM se odvíjí od průměrného výdělku dosahovaného před nemocí (např. rizikové těhotenství). Nemocenské dávky nelze do průměru zahrnout, neboť ty již byly stanoveny z průměru.

• Pokud zaměstnaná těhotná žena nastoupí z důvodu rizikového těhotenství na nemocenskou, musí si na příslušné OSSZ, která jí nemocenskou vyplácí, zjistit, zda bude mít nárok i na mateřskou (PPM). Podmínkou nároku na výplatu mateřské je účast na nemocenském pojištění ve výši 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM.
  
  V případě, že žena nesplňuje podmínku účasti na nemocenském pojištění ve výši 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM a tudíž nemá nárok na PPM, může čerpat nemocenskou v souvislosti s porodem do šesti týdnů po porodu. V době čerpání nemocenské anebo PPM není přípustný žádný přivýdělek.
• U těhotné ženy OSVČ, která aktivně pracuje, je nutné stanovit po dobu čerpání dávek odpovědného zástupce (tj. OSVČ nesmí v této době osobně vykonávat samostatně výdělečnou činnost). Pokud má žena OSVČ nemocenské pojištění, pak se u ní řeší dávky jako u zaměstnanců. Musí být splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění ve výši 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM a současně i podmínka účasti na nemocenském pojištění po dobu 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na PPM.
• Pokud je žena nezaměstnaná a tudíž nebyla účastna nemocenského pojištění v zákonné lhůtě, nemá v době těhotenství ani po porodu nárok na žádné dávky z nemocenského pojištění.
• Nastupuje-li žena na mateřskou dovolenou z rodičovské dovolené, tj. pokud očekává narození dalšího dítěte, má na peněžitou pomoc v mateřství nárok, pokud na ni nastupuje do 3 let věku prvního (předcházejícího) dítěte. Pokud na mateřskou dovolenou žena nastupuje po uplynutí delšího období (více než 3 roky) a v mezičase nepracovala, neplatila 270 dnů nemocenské pojištění), nárok na proplácení PPM nemá.
• Ženám, kterým nevznikne nárok na PPM, bude hned od porodu vyplácen rodičovský příspěvek.

Od 1.1. 2009 může střídavě čerpat mateřskou dovolenou otec i matka, ale až od ukončených 6 týdnů věku dítěte.

Nový zákon umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, a to na základě písemné dohody, přičemž každý z nich má při této péči o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění.

Střídání se umožňuje od počátku 7. týdne ode dne porodu a četnost střídání omezena není. V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu, a naopak.