Životní minimum

Životní minimum (ŽM) vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na velmi skromné úrovni.

Životní minimum má velký význam v systému dávek státní sociální podpory, při zjišťování nároku na některé dávky a pro výpočet většiny dávek státní sociální podpory.

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Společně posuzované osoby pro výpočet životního minima:

• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti
• manželé nebo partneři podle zvláštního právního předpisu (registrovaní partneři)
• rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami
• jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

ŽM se stanoví podle počtu společně posuzovaných osob. U osamělého jednotlivce tato částka činí (od 1.1.2012) 3410,- Kč měsíčně.

Při společném posuzování více osob se stanoví měsíční částka ŽM následovně:

Částky ŽM od 1.1.2010 a 1.1.2012

Životní minimum	od 1.1.2010	od 1.1.2012
Dospělá osoba (jednotlivec)	3 126 Kč	3 410 Kč
První dospělá osoba v domácnosti	2 880 Kč	3 410 Kč
Druhá a další osoba v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem	2 600 Kč	2 830 Kč
Nezaopatřené dítě do 6 let	1 600 Kč	1 740 Kč
Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let	1 960 Kč	2 140 Kč
Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let	2 250 Kč	2 450 Kč

Započitatelné příjmy pro výpočet životního minima

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou:

• příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek
• příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby
• náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy
• peněžní pomoci obětem trestné činnosti
• sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem
• podpory z prostředků nadací a občanských sdružení
• stipendií
• odměn za darování krve
• daňového bonusu
• příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob)
• té části sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů
• dávek sociální péče poskytovaných ze zdravotních důvodů
• zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa

Valorizace životního minima

• Životní minimum je zvyšováno nařízením vlády.
• Při zvyšování částek životního minima se zachovává jejich reálná úroveň.
• Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5%.
• Částky životního může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.

Využití životního minima

• Dávky pomoci v hmotné nouzi (poskytované na základě zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi).
• Dávky státní sociální podpory (poskytované na základě zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění) - zejména přídavek na dítě a sociální příplatek. Životní minimum se využívá při zjišťování nároku na tyto dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích a v případě sociálního příplatku tvoří i základ pro jeho výpočet.
• Další jako např. v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.

Informace a žádosti

• Informace a žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních odborech pověřených obecních (městských) úřadů podle místa trvalého pobytu občana.